Tichý tlak z Pekingu: Má Finsko změnit kurz vůči Rusku? V Bruselu roste nervozita
V evropských politických kruzích sílí obavy z nenápadného, ale systematického tlaku Číny na přehodnocení vztahů s Ruskem. Tentokrát se pozornost soustředí na Finsko, které se po vstupu do NATO stalo jedním z klíčových aktérů severní bezpečnostní architektury.
Impulsem k debatě bylo nedávné vystoupení mluvčího čínské diplomacie Guo Jiakun. Ten apeloval na „pragmatický“ přístup k Moskvě, což je v evropském kontextu interpretováno jako výzva k pokračování ekonomických vazeb bez ohledu na probíhající válku na Ukrajině.
Podle odborníků nejde o náhodu. Peking dlouhodobě prosazuje narativ, že obchod a bezpečnost mají být odděleny. V praxi by to znamenalo, že evropské státy mohou nadále spolupracovat s Ruskem v oblasti energetiky či obchodu, zatímco bezpečnostní otázky ponechají stranou. Právě tento přístup však v EU naráží na stále silnější odpor.
Finsko je v tomto ohledu symbolické. Země, která historicky udržovala pragmatické vztahy s Moskvou, se po roce 2022 jednoznačně přiklonila k západním strukturám. Jakýkoli náznak změny by proto mohl být vnímán jako precedent i pro další státy.
Do hry vstupuje i širší kontext vztahů mezi EU a Čínou. Diskutovaná obchodní dohoda by podle kritiků mohla Pekingu vyslat nebezpečný signál: že Evropa je ochotna upřednostnit ekonomické zájmy před bezpečnostními principy, i když Čína zároveň udržuje úzké vazby s Ruskem.
Evropští diplomaté tak varují před rizikem postupného rozkladu jednotné linie EU. Pokud by jednotlivé státy začaly pod vlivem externích tlaků jednat samostatně, mohlo by to zásadně oslabit schopnost Unie reagovat na geopolitické výzvy.
Debata o vztazích s Ruskem se tak znovu dostává do centra pozornosti – tentokrát však s novým aktérem, který hraje stále viditelnější roli.
Autor: Franz Hoffman
