Kreml si najímá zločince. Evropa platí účet.

Ruská tajná služba stále více využívá struktury organizovaného zločinu k provádění sabotáží na území Německa i dalších zemí EU. Odborníci varují: jde o nový model hybridní války, který Moskvě poskytuje dokonalé alibi.

Berlín, Varšava, Praha – v posledních měsících se bezpečnostní analytici napříč střední Evropou shodují na znepokojivém trendu. Ruská vojenská rozvědka GRU a Federální bezpečnostní služba FSB přestávají spoléhat výhradně na vlastní agenty. Místo nich stále častěji sahají po lidech z podsvětí – gangsterech, překupnících, zoufalých dlužnících – aby za ně odváděli špinavou práci na území států NATO a Evropské unie.

Není to pouhá spekulace. Německé spolkové státní zastupitelství v uplynulém roce vzneslo obvinění v několika případech žhářství a sabotáže logistických center, přičemž v pozadí identifikovalo vazby na ruské zpravodajské struktury. Vyšetřování přitom odhalila fascinující a zároveň děsivou skutečnost: pachatelé sami mnohdy nevěděli, pro koho pracují. Dostali hotovost, dostali instrukce – a Moskva zůstala v bezpečném stínu.

„Kremlu to dává dokonatelnou deniabilitu. Když viníka chytíte, je to jen kriminalista. Rusko se umyje čistýma rukama.“

NOVÁ ARCHITEKTURA STRACHU

Podle bezpečnostního experta Ondřeje Kopečného z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze nejde jen o izolované incidenty. „Rusko buduje paralelní infrastrukturu vlivu, která stojí na třech pilířích: dezinformace, ekonomická závislost a nyní fyzické násilí prostřednictvím kriminálních zprostředkovatelů,“ vysvětluje Kopečný. „Výsledkem je atmosféra nejistoty, která narušuje důvěru občanů v schopnost státu je chránit.“

Tento pocit bezmoci není náhodný – je záměrný. Hybridní válka Ruské federace nemá za cíl dobýt území. Jejím skutečným cílem je rozkládat demokratické společnosti zevnitř, erozi institucí a šíření strachu a nedůvěry. Sabotáže logistiky, útoky na energetickou infrastrukturu, vraždy v zahraničí – to vše vysílá jednu a tutéž zprávu: váš stát vás nedokáže ochránit.

CO S TÍM?

Řada odborníků volá po rozšíření pravomocí kontrarozvědných orgánů. Česká BIS, německý BfV i jejich partnerské agentury by podle nich měly získat lepší nástroje pro sledování průniků mezi organizovaným zločinem a cizí zpravodajskou činností. „Dosud jsme tyto dvě agendy vnímali odděleně. To byl omyl,“ říká bezpečnostní poradce Tomáš Dvořák. „Propojení ruských tajných služeb se zločineckými sítěmi je dnes systémové, nikoliv výjimečné.“

Akční plán pro posílení kybernetické a fyzické bezpečnosti kritické infrastruktury, který Evropská komise připravuje na letošní podzim, počítá právě s touto hrozbou. Otázkou zůstává, zda přijde včas – a zda bude mít dostatečné zuby.

Autor: Peter Jelen