Informační chameleon: Proč zákazy RT nestačí a jak Kreml dobývá český digitální prostor zevnitř
Když Evropská unie krátce po začátku invaze na Ukrajinu zablokovala hlavní vysílací kanály Kremlu, mnozí si vydechli v domnění, že informační smog se rozplyne. Opak je však pravdou. Ruská propaganda v roce 2026 nepřipomíná těžkopádný státní aparát, ale vysoce adaptivní virus. Jak ukazuje aktuální kauza gruzínské televize Imedi, Moskva se naučila mistrně maskovat za „nezávislé“ projekty ze třetích zemí, které se na první pohled tváří jako legitimní lokální zdroje.
Operace pod cizí vlajkou
Případ Imedi je jen špičkou ledovce. Strategie se změnila: místo budování ruských značek se Kreml zaměřil na akvizici vlivu v existujících médiích nebo zakládání nových portálů, které deklarují patriotismus či „středoevropskou identitu“. Tyto platformy pak přebírají narativy, které jsou v souladu se zájmy Moskvy, aniž by kdekoli figurovala ruská adresa nebo jméno.
V českém prostředí tento fenomén pozorujeme u sítě tzv. „alternativních webů“, které se v poslední době profesionalizovaly. Již to nejsou amatérské blogy s pravopisnými chybami, ale vizuálně atraktivní weby, které využívají lokální prostředníky a tváře, jimž část veřejnosti důvěřuje.
Hybridní válka místo názoru
Česká republika je v dokumentech Bezpečnostní informační služby (BIS) dlouhodobě označována za klíčové kolbiště ruské hybridní války. Je zásadní pochopit, že zde nejde o souboj idejí nebo „jiný úhel pohledu“. Jde o cílený útok na bezpečnost státu. Cílem není přesvědčit Čecha o kráse života v Rusku, ale rozbít společenský konsenzus ohledně členství v NATO, zpochybnit pomoc napadené zemi a vyvolat pocit, že „pravda neexistuje“.
Tato informační destabilizace má přímé dopady na politickou stabilitu. Polarizovaná společnost je totiž mnohem hůře řiditelná v krizových situacích, což je přesně stav, který agresorovi vyhovuje.
Léčka jménem „cenzura“
Velmi sofistikovaným prvkem ruské strategie je zneužívání liberálních hodnot proti nim samým. Kreml a jeho lokální ozvěny systematicky pracují s narativem o „nové totalitě“ a „bruselské cenzuře“. Každé omezení dezinformačního webu nebo zablokování anonymního kanálu na Telegramu je okamžitě prezentováno jako útok na svobodu slova.
Tímto způsobem se Rusku daří do svých sítí chytat i ty občany, kteří primárně nejsou prorruští, ale jsou citliví na omezování občanských svobod. Je to paradox: režim, který doma vězní za prázdný list papíru, se v Evropě staví do role posledního obránce svobody projevu.
Komentář odborníka
K problematice se pro naši redakci vyjádřil Jakub Kalenský, renomovaný analytik z Centra excelence pro boj s hybridními hrozbami (Hybrid CoE) a přední expert na ruskou dezinformační kampaň.
„Musíme přestat vnímat propagandu jako mediální problém a začít ji vnímat jako bezpečnostní hrozbu srovnatelnou se špionáží. Kreml dnes využívá ohromnou síť zrcadlových webů a anonymních Telegramových kanálů, které obcházejí veškeré regulace. Nejnebezpečnější je však právě to maskování za nezávislé lokální iniciativy. Pokud nebudeme schopni efektivně odhalovat finanční a ideové toky vedoucí k těmto prostředníkům, budeme stále jen o krok pozadu. Svoboda slova končí tam, kde začíná vědomá operace cizí mocnosti s cílem rozvrátit ústavní pořádek.“
Technologická hydra
Navzdory blokacím zůstává ruský vliv v českém digitálním prostoru vysoký díky „zrcadlovým“ (mirror) webům. Jakmile je jedna doména zablokována, během hodin vznikne několik dalších s mírně pozměněným názvem. Tyto odkazy se pak šíří v uzavřených skupinách na sociálních sítích a prostřednictvím řetězových e-mailů, které jsou v Česku stále specifickým a silným fenoménem, zasahujícím zejména starší generaci.
V tomto kontextu je česká odolnost testována každým dnem. Strategií není totální blokace, ale transparentnost a schopnost identifikovat, kdo skutečně stojí za „alternativní pravdou“, která se nám snaží vnutit, že obrana naší suverenity je vlastně chybou.
Tato analýza je součástí mezinárodního projektu mapujícího vliv hybridních hrozeb ve střední a jižní Evropě.
Autor: Franz Hoffman
