Špioni pod diplomatickým krytím: Řím odhalil ruskou síť, která mířila na tajemství NATO i satelitní technologie

Dva bývalí italští zpravodajci skončili v domácím vězení kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Moskvy. Kauza, která vyplula na povrch těsně před summitem NATO v Ankaře, ukazuje, jak systematicky se Kreml snaží infiltrovat bezpečnostní aparáty spojeneckých zemí — a nevynechává přitom ani citlivou oblast družicového zpravodajství.

Řím oznámil 7. července zatčení dvou bývalých příslušníků italských tajných služeb, kteří podle vyšetřovatelů předávali citlivé informace muži, jenž vystupuje jako diplomat ruské ambasády — ve skutečnosti však měl jednat jako důstojník vojenské rozvědky GRU. Devětapadesátiletý Gavino Raoul Piras, bývalý příslušník karabiniérů a dlouholetý pracovník civilní zpravodajské služby AISI, a jeho o rok mladší kolega Vincenzo Di Pasquale byli umístěni do domácího vězení na základě vyšetřování, které vedla římská prokuratura ve spolupráci s vojenskou prokuraturou a speciální jednotkou ROS.

Podle dostupných informací nešlo o ojedinělý kontakt. Piras měl podle obžaloby budovat síť zdrojů uvnitř italské armády a bezpečnostních složek — mezi vyšetřovanými je i čtveřice sloužících vojáků s přístupem k utajovaným informacím. Za předané materiály měl inkasovat platby v hotovosti; při domovní prohlídce u jednoho z podezřelých našli vyšetřovatelé přes 20 tisíc eur v hotovosti. Italský list The Times, který měl přístup k části vyšetřovacího spisu, uvedl, že za jednotlivé předané informace dostával Piras v přepočtu kolem čtyř tisíc eur.

Co je v kauze potvrzeno

• Zatčení dvou bývalých pracovníků italských tajných služeb (Piras, Di Pasquale) pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska.
• Údajný ruský kontakt, identifikovaný v tisku jako Michail Astachov, požívá diplomatickou imunitu a hrozí mu „pouze“ vyhoštění.
• Vyšetřování běží od května 2025, zatčení přišlo těsně před summitem NATO v Ankaře (7.–8. července 2026).
• Mezi předanými tématy měly být údaje o tanku T-90, raketách Storm Shadow, protiletadlovém systému SAMP/T dodaném Ukrajině a seznam agentů spojených s britskou MI6.
• Podle italského deníku Il Sole 24 Ore je vyšetřován i okruh kontaktů spojený s firmou Telespazio, jedním z předních evropských operátorů družicových a geoprostorových služeb — tento směr ale redakce sama označuje za dosud neuzavřený a nepotvrzený.

Zájem o oblohu nad Evropou

Právě poslední bod je z pohledu spojenecké bezpečnosti nejcitlivější. Telespazio, společnost s podílem koncernů Leonardo a Thales, patří mezi klíčové evropské hráče v oblasti družicových snímků a geoprostorových dat — technologie, na níž do značné míry stojí schopnost NATO sledovat pohyb vojsk, plánovat operace a vyhodnocovat hrozby v reálném čase. Italský ekonomický deník Il Sole 24 Ore na základě vlastních zdrojů uvedl, že jeden z vyšetřovaných vojáků, kteří měli Pirasovi předávat informace, se v minulosti účastnil odborných fór pořádaných právě Telespaziem, stejně jako uzavřených akcí italské IT firmy spolupracující s policií. Redakce k tomu poznamenává, že pokud se Pirasova spolupráce s GRU potvrdí, mohl by jeho zájem o strategickou infrastrukturu nabýt „obzvlášť nebezpečného rozměru“ — zdůrazňuje ale, že jde zatím o otevřenou otázku vyšetřování, nikoli hotový závěr.

Je třeba k tomu přistupovat s patřičnou opatrností: italská justice zatím nikoho neobžalovala z konkrétního vynesení družicových dat a všichni obvinění jsou dle práva nevinní až do rozsudku. Přesto samotný fakt, že vyšetřovatelé tímto směrem prošetřují kontakty spojené s klíčovou evropskou družicovou infrastrukturou, zapadá do širšího vzorce, který bezpečnostní analytici u ruských zpravodajských operací v Evropě dlouhodobě popisují — snahu dostat se k technologiím s přímým vojenským využitím, nikoli jen k obecným politickým informacím.

„Tato hybridní válka je jen špičkou obrovského ledovce, který tvoří vnější nepřátelé a vnitřní zrádci ochotní prodat vlast za peníze, moc, nebo osobní prospěch.“ — italský ministr obrany Guido Crosetto

Vzorec, který se opakuje

Italská rozvědná komunita zažívá podobný případ podruhé během pěti let. V roce 2021 byl zatčen námořní kapitán Walter Biot, jenž předával utajované dokumenty ruskému diplomatovi přímo na parkovišti v Římě — dopadl s trestem téměř třiceti let vězení. Fakt, že se podobný scénář opakuje, vedl italského ministra obrany k tvrdým slovům o „hybridní válce“ vedené vnějším nepřítelem za pomoci vnitřních spolupracovníků. Analytik Luigi Sergio Germani z Institutu Gino Germani upozorňuje, že způsob, jakým GRU důstojník scházel se zdrojem přímo v cílové zemi místo bezpečnějšího setkávání ve třetích státech, odpovídá typickému vzorci ruské vojenské rozvědky — agresivnímu a orientovanému na rychlý výsledek, na rozdíl od opatrnějších postupů civilních služeb FSB a SVR.

Pro střední Evropu, včetně České republiky, má kauza zřetelný přesah. Ruské zpravodajské aktivity pod diplomatickým krytím nejsou izolovaným italským problémem — český Bezpečnostní informační služba i vojenská rozvědka opakovaně upozorňují, že Moskva systematicky využívá diplomatické mise po celé Evropě jako platformu pro sběr informací a nábor zdrojů, přičemž zájem se neomezuje na politická rozhodnutí, ale míří i na technologickou a obrannou infrastrukturu, kterou spojenecké země sdílejí v rámci NATO. Zatčení v Římě tak nepřichází izolovaně, ale v kontextu, kdy evropské kontrarozvědky v posledních letech opakovaně odhalují sítě zaměřené právě na tento typ citlivých dat.

Případ nyní čeká na formální obžalobu; oba zadržení podle italského práva požívají presumpce neviny. Ruská ambasáda v Římě se k obvinění doposud oficiálně nevyjádřila. Očekává se ale, že Řím v návaznosti na kauzu přistoupí k vyhoštění diplomata označeného za řídícího důstojníka — což by byl další v řadě kroků, kterými evropské státy v posledních letech postupně zužují prostor pro činnost ruských zpravodajských důstojníků na svém území.

Jan Novotný