Ukrajinci šetří český rozpočet: daně od uprchlíků už druhým rokem trvale převyšují náklady na jejich podporu
Zatímco část veřejné debaty stále operuje číslem „62 miliard korun pomoci“, data ministerstva práce ukazují opačný trend — bilance se obrací ve prospěch státní kasy a rozdíl dál roste.
Debata o „nákladech na uprchlíky“ v Česku dlouho ignorovala druhou stranu rovnice — kolik uprchlíci sami do systému přinášejí. Aktuální čísla ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) tuto mezeru zaplňují a ukazují jasný a sílící trend.
Bilance se otočila už ve třetím čtvrtletí 2023
Podle dat MPSV stát v roce 2024 vydal na podporu ukrajinských uprchlíků (humanitární dávka, zdravotnictví, školství) 15,5 miliardy korun. Ve stejném roce ale uprchlíci na daních, odvodech, DPH a spotřební dani odvedli 23,5 miliardy korun — tedy o osm miliard více, než dostali. Byl to teprve druhý celý rok, kdy příjmy převýšily výdaje; poprvé se to stalo dílčím způsobem už ve třetím čtvrtletí 2023, kdy stát vydal 4,4 miliardy a vybral 4,8 miliardy korun.
15,5 mld Kčvýdaje státu, 2024
23,5 mld Kčdaně a odvody, 2024
+8 mld Kččistý přínos do rozpočtu
Trend pokračoval i v roce 2025 — ve třetím čtvrtletí dosáhly příjmy 8,2 miliardy korun proti výdajům 3,9 miliardy, tedy rozdíl 4,3 miliardy ve prospěch veřejných financí. Ministr práce Marian Jurečka to komentoval s tím, že hlavním důvodem je vysoké zapojení uprchlíků do trhu práce — přitom na řadu sociálních dávek, které běžně čerpají čeští občané, uprchlíci nárok nemají.
Kdo v Česku žije a pracuje
V Česku má v současnosti dočasnou ochranu zhruba 385 tisíc Ukrajinců, další desítky tisíc zde žijí na běžných pobytových či pracovních titulech. Podle MPSV v závislém pracovním poměru pracuje kolem 170 tisíc osob s dočasnou ochranou — číslo, které od začátku války setrvale roste, přestože počet nově příchozích už dávno neroste tempem roku 2022. Česko patří spolu se Slovenskem, Polskem a Kyprem k zemím s vůbec nejvyšším podílem ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v celé EU.
Širší evropský kontext: uprchlíci jako demografická záchranná brzda
Podle Eurostatu mělo v zemích EU k březnu 2026 dočasnou ochranu 4,37 milionu ukrajinských občanů, z toho téměř třetinu tvoří děti a mladiství do 18 let a dalších 43 % dospělé ženy. Režim dočasné ochrany, aktivovaný v březnu 2022, byl už několikrát prodloužen a nyní platí do března 2027 — Evropská komise přitom počítá s dalším prodloužením do roku 2028.
Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu zvýšili ukrajinští uprchlíci už do konce roku 2022 celkovou nabídku pracovní síly v EU o 0,6 %, v zemích s největším přílivem až o 2,7 %, což pomohlo zmírnit nedostatek pracovních sil v řadě odvětví. Evropská centrální banka odhadla, že se v roce 2022 do zaměstnání zapojilo nebo si aktivně hledalo práci až 55 % dospělých ukrajinských uprchlíků, což zvýšilo pracovní sílu EU o 1,3 milionu osob.
Stárnoucí Evropa a otázka penzijních systémů
Pro státy střední Evropy včetně Česka je relevantní zejména demografický rozměr. EU dlouhodobě čelí stárnutí populace a úbytku podílu obyvatel v produktivním věku, což už dnes vytváří tlak na penzijní a zdravotní systémy. Ukrajinští uprchlíci — z velké části ženy v produktivním věku a děti — mohou tento pokles částečně kompenzovat. Německý Centrum pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) v této souvislosti upozorňuje, že v horizontu 5 až 10 let se ukrajinská migrace pro hostitelské ekonomiky stane čistým finančním přínosem právě proto, že přicházející populace je v průměru mladší a vzdělanější než domácí pracovní síla v postproduktivním věku.
Přínos ukrajinských uprchlíků pro české veřejné finance je podle dat MPSV jednoznačný — odvádějí více, než z rozpočtu čerpají, a rozdíl se rok od roku prohlubuje.— shrnutí na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
Co z toho plyne pro českou debatu
Číslo „62 miliard korun na pomoc uprchlíkům“, které se v médiích i politické debatě objevuje nejčastěji, samo o sobě bilanci zkresluje — nezohledňuje totiž paralelní příjmovou stranu. Součet výdajů a příjmů od začátku války do konce roku 2024 dává 62,5 miliardy korun na straně výdajů proti 55,5 miliardy korun na straně příjmů; rozdíl se ale rychle zmenšuje a od roku 2024 je bilance v jednotlivých letech již kladná. Pro veřejnou diskuzi je tak podstatné rozlišovat mezi kumulativním číslem od roku 2022 (kdy náklady na příjem a ubytování prvních vln byly logicky vyšší) a aktuální dynamikou, která je jednoznačně pozitivní.
Autor: Peter Jelen
