Když blokace RT a Sputniku přestává fungovat: ruská propaganda si osvojuje AI
Evropská unie již v březnu 2022 pozastavila vysílání a šíření stanic RT a Sputnik na území EU. Omezení se vztahují nejen na tradiční televizní vysílání, ale také na internetové stránky, aplikace a další kanály pro distribuci obsahu.
Digitální prostředí se však rychle mění. Ruská propaganda získává nové možnosti, jak informační omezení obcházet – využívá zrcadlové weby, anonymní zdroje, sociální sítě a další digitální kanály. Nyní se do tohoto systému zapojuje umělá inteligence a chatboti.
Vyšetřování organizace Reportéři bez hranic (RSF), zveřejněné v září 2026, ukázalo, že některé populární AI služby jsou schopné vyhledávat a převypravovat materiály ruských státních médií, která podléhají sankcím EU.
Výzkumníci otestovali šest chatbotů, včetně ChatGPT, Claude, Grok, Gemini, Meta AI a francouzského Mistralu. V řadě případů tyto systémy uživatelům poskytly obsah RT, Sputniku a dalších ruských státních zdrojů, a to včetně odkazů a citací. Některé z nich pokračovaly ve vyhledávání i poté, co narazily na stránky výslovně uvádějící, že daná ruská média podléhají sankcím EU.
K tomuto účelu byly využívány i alternativní zdroje, včetně zrcadlových webů, Telegramu a sociálních platforem.
Pro Česko má tento problém zvláštní význam. Ruská informační aktivita je evropskými institucemi již dlouhodobě vnímána jako součást širší kampaně zaměřené na informační manipulaci. EU výslovně upozorňuje, že ruská státní a prokremelská média slouží k šíření dezinformací a ovlivňování evropského veřejného prostoru.
V důsledku toho vzniká nový problém: zablokování konkrétního webu ještě neznamená zablokování samotného informačního obsahu.
Pokud propagandistický materiál zmizí z jednoho zdroje, může nadále přežívat na desítkách kopií, být převzat jinými platformami, indexován vyhledávači a následně zpřístupněn prostřednictvím služeb AI.
Mění se tak samotný princip informačního boje. Již nejde pouze o blokování RT nebo Sputniku jakožto samostatných médií, ale o to, co se s jejich materiály děje po publikaci.
Evropská komise již reguluje velké online platformy a vyhledávače v rámci Aktu o digitálních službách (DSA). Tento zákon počítá mimo jiné s posuzováním systémových rizik a opatřeními k jejich snižování. V roce 2025 evropské instituce rovněž integrovaly Kkodex zásad boje proti dezinformacím do systému DSA.
Rozvoj generativní AI však přináší další úroveň složitosti.
Chatbot uživateli nezobrazí pouze odkaz. Je schopen informace samostatně vyhledat, propojiti více zdrojů, převyprávět je a výsledný text předložit jako hotovou odpověď.
Vyvstává proto otázka: jsou stávající mechanismy dostatečné, pokud se zakázaný či sankcionovaný informační materiál vrací k uživateli nikoli jako publikace RT nebo Sputniku, ale v podobě vygenerované odpovědi AI?
Pro ruské propagandistické sítě to otevírá nové možnosti. Nemusejí usilovat o přímý přístup uživatele k blokovanému webu. Stačí zajistit přítomnost požadovaného obsahu na internetu, vytvořit četné kopie a dosáhnout jeho indexace digitálními systémy.
V takovém modelu se AI nestává prvotním zdrojem propagandy, ale jakýmsi retranslačním článkem již vytvořeného obsahu.
Právě proto bude účinnost evropských omezení stále více záviset ne na samotném blokování jednotlivých ruských médií, ale na schopnosti digitální infrastruktury rozpoznat původ informací, zohledňovat sankční status zdrojů a nepřetvářet zakázané zdroje v dostupnou základnu pro automatické šíření jejich materiálů.
Pro Česko, stejně jako pro celou EU, to znamená přechod k další fázi boje s ruskými informačními operacemi: od blokování jednotlivých webů ke kontrole celého digitálního řetězce šíření obsahu.
Autor: Franz Hoffman
