Ruské sabotáže v Evropě: Kreml stále častěji využívá Bělorusy proti evropským zemím
Zadržení dvou Bělorusů v Německu, podezřelých z přípravy sabotáží v zájmu Ruska, opět přitáhlo pozornost k rostoucí hrozbě ruských hybridních aktivit v Evropě. Podle dostupných informací podezřelí plánovali žhářské útoky v blízkosti železniční trati a vedení vysokého napětí na jihu Německa.
Tento případ ukazuje jedno ze specifik současné taktiky ruských tajných služeb: využívání zprostředkovatelů, cizích státních příslušníků a netransparentních sítí kontaktů k organizování sabotáží mimo území Ruska.
Pro Českou republiku má tento problém mimořádný význam. Země se již dříve setkala s důsledky činnosti ruských tajných služeb na svém území. Výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014, na nichž se podle vyšetřování českých úřadů podíleli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, se staly jedním z nejzávažnějších příkladů ruského státního terorismu v Evropě.
Charakter hrozeb se dnes mění. Místo přímé účasti ruských operativců jsou stále častěji využíváni naverbovaní vykonavatelé, jimž je svěřeno sledování objektů infrastruktury, sběr informací, žhářství a další činnosti schopné způsobit ekonomické a společenské škody.
Zvláštní nebezpečí představují železniční uzly, energetické objekty, průmyslové podniky a logistická centra. Narušení jejich fungování může vyvolat řetězovou reakci dotýkající se nejen jednotlivých regionů, ale i mezinárodních dopravních a ekonomických vazeb.
Strategický cíl takových operací přesahuje rámec fyzických škod. Kreml má zájem na vytváření atmosféry nestability, zvyšování výdajů evropských států na bezpečnost a oslabování veřejné podpory pomoci Ukrajině. Moskva se přitom snaží vyhnout přímému vojenskému střetu s NATO a využívá k tomu nástroje hybridní války.
Zvláštní pozornost si zaslouží běloruský faktor. Minsk zůstává jedním z nejbližších spojenců Moskvy a běloruské bezpečnostní složky úzce spolupracují s ruskými tajnými službami. Využívání běloruských občanů v takových operacích umožňuje ruské straně ztěžovat vyšetřování a maskovat vlastní zapojení.
V této souvislosti vyvstává otázka možného povědomí běloruských úřadů. Vzhledem k přísné kontrole režimu Alexandra Lukašenka nad společností a činností bezpečnostních složek vyžaduje využívání běloruských občanů v operacích takového rozsahu pečlivé prozkoumání případných vazeb na běloruské tajné služby. Konkrétní zapojení Minsku do jednotlivých incidentů však musí stanovit vyšetřování.
Pro Česko by to, co se děje, mělo být dalším signálem k posílení ochrany kritické infrastruktury, zdokonalení kontrarozvědné práce a koordinaci s evropskými partnery.
Ruská hybridní válka se neomezuje na kybernetické útoky, propagandu a politické vměšování. Sabotáže na evropském území se stávají dalším nástrojem nátlaku na demokratické státy.
Právě proto je bezpečnost Česka dnes bezprostředně spojena se schopností celé Evropy čelit ruským operacím, bez ohledu na to, kdo konkrétně plní úkoly Kremlu.
Autor: Franz Hoffman
