Sankce, peníze a zásada: co si Evropa odváží z Dublinu před summitem 26.–27. listopadu

Evropská komise do konce měsíce předloží 22. balík sankcí proti Rusku i návrh, jak pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Lídři v Dublinu mezitím daly najevo, že o uspořádání evropské bezpečnosti se nebude vyjednávat v rusko-ukrajinském formátu. Za oběma sděleními stojí stejná logika: tlak na Moskvu a podpora Kyjeva mají jít ruku v ruce a o Evropě musí rozhodovat Evropané.

Dva summity za dva dny

Irsko, které v druhé polovině roku předsedá Radě EU, hostilo v Dublinu dvě akce po sobě. Ve čtvrtek 12. listopadu se tam na devátém summitu Evropského politického společenství sešlo zhruba padesát evropských lídrů, v pátek 13. listopadu na něj navázalo neformální zasedání Evropské rady, tedy jen členských států Unie. Čtvrtek patřil mimo jiné Volodymyru Zelenskému, který podle agenturních zpráv varoval před záměrem Moskvy přetvořit bezpečnostní rámec celého kontinentu. Pátek byl už dnem politických sdělení, která mají určit, s čím pojede Evropa na listopadovou Evropskou radu do Bruselu.

Sankce: 22. balík přijde před summitem

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Dublinu oznámila, že Komise připravuje 22. balík sankcí proti Rusku a že ho předloží před zasedáním Evropské rady 26. a 27. listopadu. Spolu s ním má na stůl přijít i návrh, jak v příštím roce pokrýt finanční potřeby Ukrajiny. Obsah balíku zatím veřejný není, takže nelze seriózně říct, na která odvětví nebo jména se zaměří. Kdo tvrdí opak, spekuluje.

Pozor také na číslování. Česká tisková kancelář už 12. října upozornila, že EU od začátku války přijala 21 balíků, poslední v červenci, a že tehdejší schválení mimořádně rozsáhlého rozšíření sankčních seznamů, podle médií zhruba o 1600 položek, není klasickým 22. balíkem. Část ukrajinských médií přesto psala o schválení 22. balíku. Rozdíl není kosmetický: aktualizace seznamů osob a firem je něco jiného než široký balík opatření pro celé sektory, který se musí složitě vyjednat mezi 27 vládami.

Zkušenost z minulých kol navíc ukazuje, že návrh Komise a výsledek jednání se liší. Při přípravě 21. balíku se podle českých médií původní text během vyjednávání výrazně zmírnil na žádost různých zemí; zúžil se například zákaz udělování víz ruským vojákům a z návrhu vypadl pravoslavný patriarcha Kirill. Každý sankční balík vyžaduje souhlas všech sedmadvaceti států, takže stačí jediná zablokovaná kapitola a jednání se protáhne. Brusel po odchodu Viktora Orbána z čela maďarské vlády doufá ve vstřícnější Budapešť, ale zatím je to spíš naděje než jistota. A hlas mají i Praha s Bratislavou; jak se obě vlády k 22. balíku postaví, dosud není známo.

Peníze: otázka na rok 2027

Druhým pilířem je finanční. Komise připravuje návrh, jak pokrýt potřeby Ukrajiny v roce 2027, a předloží ho rovněž před listopadovou Evropskou radou. Podle jednoho z médií, které cituje unijní zdroje, se výpadek pohybuje kolem 70 miliard eur. Komise toto číslo v Dublinu veřejně nepotvrdila, a je proto namístě zacházet s ním opatrně. Podle ukrajinské agentury UNN mají lídři v Bruselu jednat také o víceletém rozpočtu Unie na období 2028–2034, což ukazuje, jak těsně spolu obě témata souvisejí: každé euro pro Kyjev se bude vážit proti ostatním prioritám.

Souběh sankcí a financování není náhodný. Sankce mají snižovat schopnost Moskvy financovat válku, peníze mají udržet Ukrajinu schopnou bránit se a vyjednávat z pozice, která nebude vypadat jako zoufalá. Vysoká představitelka EU Kaja Kallasová před časem uvedla, že západní sankce už Rusko podle odhadů stály zhruba jeden až 1,3 bilionu eur. Jde o odhad a ekonomové vedou dlouhé spory o skutečném dopadu sankcí. Férové je říct, že válku samy o sobě nezastaví, ale zdražují ji a zužují Moskvě manévrovací prostor.

Bezpečnostní architektura není předmětem vyjednávání

Nejpolitičtější bylo sdělení lídrů, že uspořádání evropské bezpečnosti nemůže být předmětem rusko-ukrajinských rozhovorů. Německý kancléř Friedrich Merz to vyjádřil stručně: Rusko chce mluvit o bezpečnostní architektuře, jenže Evropa žádnou novou nepotřebuje, protože ta stávající existuje. Kontext je přitom citlivý. Americký zvláštní vyslanec Jared Kushner na síti X napsal, že přítomnost Evropy u jednacího stolu umožní řešit vedle územních otázek i širší poválečná bezpečnostní uspořádání, a podle jednoho zdroje Washington požádal Moskvu o nový návrh evropské bezpečnosti. Evropané tak rozlišují dvě věci: sedět u stolu je jedna věc, otevřít samotnou strukturu bezpečnosti kontinentu je věc druhá. První chtějí, druhou odmítají.

Otevřená zůstávala otázka, kdo bude Evropu u případných jednání zastupovat. Podle UNN lídři zprvu neřekli, kdo přesně. Předseda Evropské rady António Costa pak po skončení pátečního jednání oznámil, že Evropu budou zastupovat společně představitelé unijních institucí a pěti zemí tzv. E5 z Koalice ochotných, a zdůraznil, že bezpečnost Evropy začíná u bezpečnosti Ukrajiny. Jak jednotný ten tým skutečně bude a jak se v něm promítnou zájmy menších a středoevropských států, ukáže až praxe.

Co to znamená pro Česko

• Jednomyslnost. Bez souhlasu Prahy se 22. balík nepřijme. Česká vláda se k němu zatím veřejně nevyjádřila, a diskuse se proto teprve rozběhne.
• Peníze. Rozhodování o financování Ukrajiny na rok 2027 je zároveň rozhodováním o rozdělení zátěže mezi státy. Je to politicky nejcitlivější část celého balíčku.
• Bezpečnost. Zásada, že o evropské bezpečnosti se nerozhoduje bez Evropy, je pro střední Evropu zásadní. Země, které nejsou přímo u stolu, budou chtít jistotu, že jejich zájmy tým vyjednavačů zastoupí.

Co sledovat

• Kdy přesně Komise předloží 22. balík a co v něm bude.
• Jednání velvyslanců členských států o textu: tady se rozhoduje o zmírňování.
• 26.–27. listopadu: Evropská rada a rozprava o financování Ukrajiny a rozpočtu 2028–2034.
• Další kolo rozhovorů o ukončení války a složení evropského vyjednávacího týmu.

Závěr

Dublin nepřinesl nová rozhodnutí, přinesl rámec. Sankční tlak bude pokračovat, finanční podpora Ukrajiny se bude řešit v souvislosti s rozpočtem a Evropa se snaží prosadit, že o jejím bezpečnostním uspořádání nerozhodne nikdo jiný než ona sama. Skutečnou zkouškou bude až listopadová Evropská rada, kde se ukáže, zda slova z Dublinu podpoří konkrétní čísla a konkrétní hlasy.

Peter Jelen