Brusel půjčuje Kyjevu znovu: 45 miliard eur, které se budou splácet až z ruských reparací

Evropská komise ve středu navrhla další půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur. Peníze mají v příštím roce zacelit zhruba dvě třetiny rozpočtové díry, kterou Brusel odhaduje na 70 miliard. Kyjev ale dluh začne splácet teprve ve chvíli, kdy Rusko zaplatí válečné reparace.

Co přesně Komise navrhla

Návrh, který ve středu v Bruselu představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, míří na rok 2027. Podle Komise bude Ukrajina příští rok potřebovat zhruba 70 miliard eur na to, aby udržela chod státu a zároveň uživila armádu. Nová půjčka by pokryla přibližně dvě třetiny této částky. Zbývajících pětadvacet miliard bude muset Kyjev sehnat jinde, a právě to je otázka, kterou si v hlavních městech řada vlád teprve začíná klást.

Částka je rozdělena do dvou přihrádek. Až 25 miliard eur má jít na vojenskou pomoc, tedy na zbraně, munici a obnovu zásob, a až 20 miliard na podporu ukrajinského rozpočtu. Právě rozpočtová část je pro Kyjev životně důležitá: z ní se platí platy učitelů a lékařů, penze, provoz nemocnic a energetické sítě, kterou Rusko dál systematicky ostřeluje. Slova „až“ přitom není radno přehlížet. Jde o horní stropy, nikoli o záruku, že se vyčerpají celé.

Brusel návrh prezentuje jako pokračování dřívějšího rámce, tedy půjčky ve výši 90 miliard eur, z níž právě tato částka tvoří zbývající díl pro rok 2027. Nejde tedy o zcela nový politický závazek, ale o dotažení toho, co už unie dříve nastartovala.

Kdo to zaplatí: unie si půjčí na trzích

Klíčový je mechanismus financování. Evropská unie si peníze nevezme ze svých stávajících rozpočtových zdrojů, nýbrž si je vypůjčí na finančních trzích. Za dluh ručí rozpočet EU, což unii umožňuje půjčovat si za výrazně výhodnějších podmínek, než by dostal samotný Kyjev, jehož rating válka drží hluboko pod úrovní běžných evropských dlužníků. Ukrajina tak využije důvěryhodnost celé sedmadvacítky.

Pro běžného čtenáře to znamená jednoduchou věc: pokud by Ukrajina nikdy nedostala reparace, zůstane dluh vůči trhům v bilanci unie. Komise argumentuje, že riziko je únosné, protože rozpočtová záruka je nastavena s rezervou. Kritici ale upozorňují, že každá takto vytvořená záruka je v poslední instanci závazkem daňových poplatníků členských států, a to včetně těch, které se na financování nepodílejí.

Splácení až po reparacích

Nejcitlivější bod celého návrhu je podmínka splácení. Ukrajina bude půjčku vracet teprve poté, co od Ruska obdrží reparace za škody způsobené válkou. Dokud je nedostane, nemusí platit nic. Von der Leyenová to na tiskové konferenci zdůvodnila tím, že jde o nejlepší způsob, jak dát Ukrajině silnou pozici u jednacího stolu.

Za touto formulací stojí i politický signál Moskvě: Evropa počítá s tím, že účet za válku nakonec dostane agresor. Zároveň ale nelze zastírat, že reparace jsou zatím spíše politickým příslibem než hotovou věcí. Rusko jejich vyplacení zásadně odmítá a mechanismus, jak je vymoci, zůstává předmětem právních i diplomatických sporů. Půjčka je tak konstruována jako dluh, který se v nejhorším případě nikdy nesplatí z ukrajinských zdrojů, a to nese riziko přesně pro toho, kdo ručí.

Česko, Slovensko a Maďarsko stranou

Pro české čtenáře je nejdůležitější poznámka pod čarou. Maďarsko, Česko a Slovensko se na předchozí půjčce ve výši 90 miliard eur nepodílely. Praha, Bratislava a Budapešť se tehdy rozhodly zůstat stranou, a unie jejich nesouhlas obešla tak, aby jim nebránil ostatním dát peníze. Otázkou je, zda se obdobný model bude opakovat i nyní.

Von der Leyenová je přesvědčena, že návrh podpoří všechny členské státy. Je to odvážné prohlášení, protože právě tyto tři země dosud patřily k nejskeptičtějším hlasům v debatě o další pomoci Kyjevu. Česká vláda bude muset odpovědět na dvě otázky: zda případné ručení z rozpočtu EU poškodí české veřejné finance, a zda si může dovolit dál stát stranou, když se unie dohoduje o podobě bezpečnostní architektury, na které Česko přímo závisí.

Co bude dál

Návrh není hotový, dokud ho neschválí členské státy. Komise teď bude jednat se všemi hlavními městy a její šéfka dala najevo, že sází na rychlou dohodu. Čas přitom hraje roli: Ukrajina potřebuje jistotu, že peníze budou k dispozici, než se rozpočet na rok 2027 definitivně uzavře.

Ať už jednání dopadnou jakkoli, jedno je jasné. Evropa mění způsob, jakým o Ukrajině mluví. Z jednorázové humanitární a vojenské pomoci se stává dlouhodobě plánovaný finanční nástroj, který počítá s tím, že válka nebude ukončena v řádu měsíců. A Česko se musí rozhodnout, zda chce být u stolu, nebo jen u dveří.

Autor: Peter Jelen

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.