Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 3,9 % z dubnových 4,1 %

Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl proti dubnu o zhruba 12.100 na 285.822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346.604. Ve srovnání s loňským květnem vzrostlo množství volných míst zhruba o 15.600, nezaměstnaných meziročně skoro 19.700 přibylo. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) čísla potvrzují, že rozhodnutí o konci programu Antivirus bylo dobré.

„Tato čísla potvrzují, že jsme udělali dobře, když jsme až na karantény vypnuli Antivirus. Ekonomika se otevírá a podniky se teď udrží na nohou bez téhle injekce,“ napsala ministryně na twitteru. Program Antivirus měl bránit propouštění. Poskytovaly se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky skončilo ke konci května. V červnu budou moci firmy z programu Antivirus získat už jen příspěvky na část náhrady pro lidi v karanténě, tedy příspěvek A.

Generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. „V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví, ve službách, v dopravě apod., tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezonních prací, které už jsou v plném proudu,“ uvedl. V následujících měsících by podle něj mohla nezaměstnanost mírně klesat. „Například v gastronomii a hotelnictví zaznamenáváme v souvislosti s rozvolňováním postupný nárůst počtu volných pracovních míst,“ dodal. Největší zájem mají o kuchaře a pomocné kuchaře, dále o číšníky, servírky a pomocníky v kuchyni.

V květnu se na úřadu práce nově zaevidovalo 28.559 lidí, což je zhruba o 9800 méně než loni a zhruba o 5300 méně než před dvěma lety, tedy před pandemií. Průměrný věk nezaměstnaných byl v květnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Podle úřadu práce se věková struktura uchazečů o zaměstnání za posledních pět let výrazně nemění.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v Ústeckém kraji, a to 5,8 procenta, následoval Karlovarský kraj s 5,7 procenta a Moravskoslezský kraj s 5,6 procenta. Tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni v květnu, což podle úřadu práce odpovídá dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji – 2,6 procenta. Nejvíce se situace změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných vzrostl meziročně o 0,9 procentního bodu na 3,6 procenta, a v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vzrostl o osm desetin procentního bodu na 5,7 procenta, respektive na 5,8 procenta.

Z okresů mělo v květnu nejnižší nezaměstnanost Pelhřimovsko, a to 1,7 procenta. O desetinu procentního bodu vyšší byla míra nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou a v Praze-východ a v Mladé Boleslavi dosáhla shodně dvou procent. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných. 9,2 procenta, zaznamenal okres Karviná, na Mostecku činila 7,6 procenta a v Ostravě-město 6,9 procenta.

Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce, téměř deset, v okrese Karviná. Na Sokolovsku a na Mostecku je to přes pět lidí na jedno volné místo. Zaměstnavatelé nejčastěji hledají pracovníky do výroby a výstavby. Zájem mají o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v administrativních a průmyslových objektech, řidiče nákladních automobilů, zedníky či kuchaře. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (92.204 míst) a ve Středočeském kraji (64 541).

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):

Zdroj: Úřad práce ČR

Autor: ČTK