Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní daňový balík na rok 2021, který počítá mimo jiné s tříletým zvyšování spotřební dane z cigaret i se zavedením stravenkového paušálu. Umožní také obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná. Vládní balík obsahuje i další změny a zasahuje do tří desítek zákonů. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Druhé čtení přijde na řadu zřejmě až po prázdninách.
Stravenkový paušál ministerstvo navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zdůrazňuje, že vláda stravenky neruší a že záleží jen na zaměstnavatelích, k čemu se přikloní.
Daňové zvýhodnění paušálu by podle ministerstva financí mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.
Zavedení paušálu podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak se paušál nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu.
Před zavedením stravenkového paušálu varoval poslanec ČSSD Petr Dolínek. „Možná zaměstnavatelům prospěje, ale zaměstnancům nikoli,“ řekl. Obává se toho, že to povede k rušení zázemí zaměstnanců. „Nebudu se divit některým zaměstnavatelům, že je to bude lákat, aby to považovali za součást mzdy,“ řekl Václav Votava (ČSSD). Poznamenal, že vláda paušálem zavádí další daňovou výjimku, když se jiné snaží rušit. Poslanec KSČM Leo Luzar se přimlouval za širší diskusi o tomto kroku, která by měla zahrnout i odborové a další organizace. Komunisté už dříve uvedli, že vládní záměr ohledně stravenek nepodpoří.
Naopak poslanec ANO a podnikatel Jiří Bláha upozorňoval hlavně na náklady, které souvisí se zpracováním plateb stravenkami. „Nejjednodušší je dát tomu zaměstnanci peníze a použij si je, jak chceš ty,“ prohlásil.
Schillerová v reakci na výtky poslanců uvedla, že jediný, kdo je proti, jsou odboráři. Měli by podle ní spíše hájit zájmy milionu zaměstnanců, kteří nemají žádný stravovací benefit. Stravenky označila za vylobbovanou výjimku pro pět nebo šest zahraničních firem, které si na nich postavily svůj byznys. Odmítla obavy z toho, že by zaměstnavatelé dali zaměstnancům paušál místo části mzdy, a poukázala na to, že by to musela být změna, s níž by souhlasily obě strany. Nesdílí také obavy, že by se zaměstnanci přestali stravovat, protože by nedostali stravenky.
Další zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků, které předloha rovněž obsahuje, by mělo do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.
Předloha také umožní podnikatelům a firmám snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to za období od 1. března 2020 do 31. května 2020. Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat tzv. místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.
Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů.
Sněmovna dala šanci zavedení náhradního výživného
Za neplatiče alimentů možná bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v úvodním kole podpořila navzdory kritice části opozice vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel nejvýše 3000 korun měsíčně. Pohledávky by po neplatiči vymáhal. Návrh zákona odolal snaze ODS na zamítnutí a nyní zamíří k posouzení do sociálního a do ústavě-právního výboru.
Novou dávku by stát dával nejvýše dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu. „Stát pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Stát by podle ní měl být vůči neplatičům alimentů radikální a samoživitelkám a samoživitelům pomáhat.
Poslanci Jan Bauer (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i Pavla Golasovská (KDU-ČSL) zdůraznili, že stát by měl nejprve vymahatelnost práva zlepšit. „Vláda zákonem vzkazuje obyvatelům, že se budou skládat na dlužné výživné,“ uvedl Bauer. Podle Pekarové „bobtná armáda úředníků a sociální stát“, ale nevyřeší se vůbec nic. Podle Golasowské předloha vyžaduje širší debatu.
„Výsledek koaliční dohody není povedený,“ poznamenala k předloze Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Bude prosazovat, aby na státní alimenty dosáhli jen chudší samoživitelé a samoživitelky. Podle vládního návrhu by o dávku mohl žádat i rodič s měsíčním příjmem 50.000 korun, uvedla.
Dvouleté ohraničení vyplácení náhradních alimentů zpochybnila Pirátka Olga Richterová, podle ní nedává smysl. Někteří poslanci se pozastavovali nad odhadovanými provozními náklady systému.
Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat podle předlohy krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.
Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,3 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.
Dva obdobné návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců – o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sociální výbor. Debatu přerušil kvůli chystané vládní novele, která by měla podle plánů platit od poloviny příštího roku.
Lidovci svolají mimořádnou schůzi ke covidu a evropskému rozpočtu
KDU-ČSL svolá mimořádnou schůzi Sněmovny ke zhodnocení koronavirové situace na Karvinsku nebo víceletému finančnímu rámci a fondu obnovy Evropské unie. Místopředseda a šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek dnes novinářům před schůzí dolní komory řekl, že na jednání grémia Sněmovny všechny kluby garantovaly podporu svolání schůze.
Vláda by měla podle Bartoška vyhodnotit první vlnu epidemie koronaviru a informovat Sněmovnu o tom, jak je připravena na případnou druhou vlnu, jak je ochrannými pomůckami vybavena Správa státních hmotných rezerv, a také podat informaci o situaci na Karvinsku. „Zajímá nás, jakým způsobem fungovalo ministerstvo zdravotnictví, jak postupovala krajská hygiena a jakým způsobem celou situaci komunikovalo ministerstvo financí,“ uvedl.
Kvůli šíření covidu-19 v Dole Darkov společnosti OKD zůstala na konci května na Karvinsku v platnosti mimořádná opatření, krajští hygienici je 12. června zrušili. Na konci června se ale začal počet případů nemoci v okrese prudce zvyšovat a testování ukázalo, že v dolech ČSM podíl nakažených pracovníků přesahuje 20 procent. OKD proto počátkem července přerušilo těžbu ve všech dolech. Na Karvinsko a sousední Frýdecko-Místecko se také vrátila některá mimořádná opatření. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se koronavirus na Karvinsku masivně v komunitě nešíří.
Druhým bodem bude informace premiéra o plánu obnovy EU. „Je důležité, aby premiér měl mandát od Poslanecké sněmovny a aby Sněmovně a veřejnosti sdělil, jaké má vláda výhrady k navrženému plánu a s jakými cíli a představami bude jednat s dalšími lídry evropských vlád tak, aby tento balík peněz byl přerozdělen ve prospěch ekonomik Evropské unie a zejména ekonomiky České republiky, která pandemií koronaviru byla postižena také,“ řekl předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík.
Evropská komise (EK) chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
Filip řekl, že KSČM program mimořádné schůze podpoří, obě otázky je podle něj třeba projednat. Zároveň ale kritizoval skutečnost, že se schůze uskuteční ve čtvrtek jako i několik dřívějších mimořádných schůzí. Podle něj kvůli tomu opozice přichází o možnost interpelací na členy vlády, které jsou ve čtvrtek obvykle na programu.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli v České televizi řekl, že vláda si uvědomuje nutnost rychle nastartovat evropskou ekonomiku, zároveň má ale k fondu obnovy výhrady týkající se flexibility využití peněz nebo kritéria míry nezaměstnanosti z minulých let, podle kterého by se mimo jiné měly prostředky rozdělovat. Na nutnosti flexibilního využití peněz, například pro investice do infrastruktury, se shodli v pátek ve Varšavě také premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Autor: ČTK
