Na území Běloruska začalo 10. února 2022 společné vojenské cvičení ruských a běloruských vojáků pod názvem ALLIED RESOLVED, při kterém obě strany nacvičují obranu před napadením. Cvičení se koná v blízkosti hranic s Litvou, Polskem, ale také u jižní hranice s Ukrajinou. Tento fakt významně komplikuje možnost mírového řešení složité politické situace na Ukrajině, jedná se o nejmasovější rozmístění ruských vojsk od doby studené války, na běloruském území má v současnosti operovat přibližně 30 000 ruských vojáků. Americká strana zastává jednoznačné stanovisko, že přítomnost ruských vojsk v Bělorusku, zvláště u jižní hranice s Ukrajinou, zvyšuje napětí v celé oblasti a ztěžuje možnost diplomatického řešení. Cvičení mělo oficiálně skončit 20. února 2022, ale ruští i běloruští vojáci neopouštějí své pozice a z Minsku přišlo prohlášení, že cvičení pokračuje, důvodem má být zvýšené napětí na východě Ukrajiny. Běloruská strana prohlásila, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude záviset na stažení sil NATO v jeho blízkosti. Na vojenských manévrech v Bělorusku má Rusko nejmodernější vojenské vybavení, v oblasti operují stovky letadel, tanků a obrněných vozidel, zapojen je i systém protivzdušné obrany S – 400.
ZKOUŠKA JADERNÝCH ZBRANÍ V BĚLORUSKU
Celou situaci vytvořenou účastí ruských vojsk v Bělorusku komplikuje fakt, že ruská strana uskutečnila v sobotu 19. února 2022 cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně, při kterém byly úspěšně testovány střely s plochou dráhou letu mířící na terče na pevnině i na moři. Na celou operaci dohlížel z Kremlu ruský prezident Putin, sledována byla i běloruským prezidentem Lukašenkem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek 18. února odmítl obavy, že zkoušky jaderných zbraní nadále prohlubují krizi na Ukrajině. Analýzy politologů předpokládají, že tato zkouška je jasnou připomínkou faktu, že to ruská strana myslí se svými požadavky naprosto vážně. Moskva svou strategií dosahuje svých cílů a nemíní proto na svých plánech něco měnit.
PROBÍHAJÍCÍ JEDNÁNÍ OHLEDNĚ SITUACE NA UKRAJINĚ
Současná politická situace na Ukrajině má několik příčin, ruský prezident si nepřeje, aby vstupovaly další státy včetně Ukrajiny do NATO, ale také aby nepokračovaly ve zbrojení ty státy, které v NATO jsou. U hranic s Ukrajinou je rozmístěno více než sto tisíc ruských vojáků, podle amerických zdrojů dokonce 180 000, podle prohlášení ruské strany z obranných důvodů. O víkendu se aktivita ruských vojsk změnila, na satelitních snímcích lze spatřit menší jednotky v pozicích mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost. Stále probíhají intenzívní jednání na nejvyšší politické úrovni, v neděli proběhly dva telefonáty mezi ruským prezidentem Putinem a francouzským prezidentem Macronem, v pondělí 21.2. bude telefonicky vyjednávat s ruskou stranou německý kancléř Scholz. Na obzoru se rýsuje možnost schůzky mezi americkým prezidentem Bidenem a jeho ruským protějškem, ve čtvrtek 24.2. budou jednat o detailech této schůzky ministři zahraničí obou států. Celá situace je ale patová z několika důvodů: jednak je pro baltské státy nepřijatelná skutečnost nepřítomnosti vojsk NATO, jednak nemůže americká strana oficiálně stanovit, že do NATO nevstoupí další státy včetně Ukrajiny. Přes všechna intenzívní politická vyjednávání stále probíhá rozmisťování ruských vojsk na strategických územích v blízkosti hranic s Ukrajinou a ze Západu stále putují další zbrojní dodávky.
SANKCE PO PŘÍPADNÉM NAPADENÍ RUSKA UKRAJINOU
Státy NATO i americká strana preferují vyjednávání a mírové řešení politické situace na Ukrajině, v případě napadení tohoto státu ruskou stranou jsou připraveny uplatnit velmi tvrdé ekonomické sankce včetně odstřižení Ruska od mezinárodních finančních trhů.
Autor: Eva Sklenářová
