Druhý měsíc je v Evropě válka. Kreml pokračuje v agresi proti ukrajinskému státu.
A zatímco celý svět dál sleduje, jak fašistické Rusko ničí obyvatele Ukrajiny a ničí jejich města, Ukrajinci hrdinně brání svou zemi.
Tři dny – přesně tolik času Moskva vyčlenila na dobytí hlavního města Ukrajiny. 72 hodin – taková doba, vzhledem k vojenským expertům Spojených států a dalších západních zemí, do pádu Kyjeva.
Ale Ukrajina, její lid, se drží už druhý měsíc. A už se jde do protiofenzívy.
Druhý měsíc války – a zdá se, že to už začíná být vážné téma pro Západ, který zjevně nečekal, že obyvatelé Ukrajiny budou připraveni a hlavně schopni bránit sebe a svou zemi před útočníky.
A otázka není jen ve vojenské rovině. Samozřejmě, že bojová realita leží na povrchu a armáda má stále svůj vlastní každodenní život.
Humanitární situace na Ukrajině je kritická, ale může se zhoršit, uvedl evropský komisař Janez Lenarcic.
Evropská komise tedy v souvislosti s probíhajícími nepřátelskými akcemi na Ukrajině varovala před hrozbou hladomoru v této zemi.
„Lidé v obležených městech jsou v apokalyptických podmínkách: žádné jídlo, žádná voda, žádná lékařská péče a žádná cesta ven,“ řekl evropský komisař pro krizové řízení a humanitární pomoc Janez Lenarczych s tím, že humanitární krize na Ukrajině již dosáhla kritického bodu. .
Mluvčí uvedl, že zdravotnická zařízení mají velké potíže se získáváním život zachraňujících zásob a přístup je hlavním problémem.
„Dokud však boje nebudou pokračovat a nebude dosaženo příměří, přístup k lidem, kteří potřebují životně důležitou pomoc, je nemožný,“ zdůraznil politik.
„Ti, kteří jsou odpovědní za toto porušení, a tím způsobují nepředstavitelné utrpení civilnímu obyvatelstvu, musí být pohnáni k odpovědnosti. Znovu vyzývám Rusko, aby splnilo své závazky podle mezinárodního humanitárního práva a okamžitě zastavilo vojenskou operaci,“ řekl Lenarcić.
A čím déle tento „konflikt“ trvá, jak tomu někteří politici na Západě stále říkají (aby nijak nenaštvali Putina), ale jednoduchým způsobem – válka, tím méně a méně vojenských témat se objevuje denní program.
Jednou z hlavních, ne-li nejvyšší prioritou je téma potravinové bezpečnosti planety a každým dnem probíhající ruská agrese proti Ukrajině, toto téma se stává stále aktuálnější.
Hrozba globálního hladu, který se rýsuje nad planetou, začíná světové politiky stále více znepokojovat a dávají to najevo stále hlasitěji.
Zpočátku byla otázka Ukrajiny spíše přítěží pro evropskou „elitu“, která se s vypuknutím války přesto musela do situace vložit již z hlediska vlastní bezpečnosti.
Stejná situace je pozorována v otázce zásobování potravinami. Zpočátku se Evropané zdráhali mluvit o humanitární beznaději na Ukrajině, a zejména o potravinové bezpečnosti.
Nyní, když situace ohrožuje nejen Ukrajince a dokonce nejen Evropu, ale celý svět, planetární politici to stále častěji připomínají.
Ostatně to není někde tam venku, na daleké Ukrajině, ale právě tady – v takové rodné a ještě dobře živené Evropě.
Na pozadí rostoucích cen pšenice se v mnoha zemích zvyšuje strach z možného hladomoru. A i když se podle odborníků na celém světě pěstuje dostatek pšenice, aby poskytla potravu všem lidem, nuancí je, že pšenice je stále dražší a nepěstuje se tam, kde je nejvíce potřeba.
Podle nejnepříznivějšího scénáře by válka na Ukrajině mohla vést k hladovění 100 milionů lidí. Tento názor vyjádřil německý expert v oblasti ekonomiky zemědělství Matin Kaim.
„Na Ukrajině a v Ruské federaci se pěstuje asi třetina veškeré pšenice prodané na světovém trhu, pětina kukuřice a tři čtvrtiny slunečnicového oleje,“ poznamenal specialista.
Tyto země, nyní ve válečném stavu, vyvážejí značné množství potravin do severní Afriky a do zemí Blízkého a Středního východu, zejména Egypta, Libye a Libanonu, zdůraznil expert.
Významné zvýšení cen pšenice pocítí také Německo, řekl Kaim, ačkoli ceny potravin zůstanou pro většinu Němců dostupné.
To vše svědčí o vážnosti situace a závěr je jednoznačný – válka musí být zastavena, jinak Ukrajina nebude moci provést osevní kampaň – přeci nelze zasít pod ostřelováním. Bombardování a ostřelování ropných skladů navíc zemědělcům ubírá energii na setí, což je také téměř nemožné.
A pokud se svět nezkonsoliduje, aby pomohl Ukrajině, tak letos země nebude moci zasít třetinu své rozlohy. To znamená, že planetu čeká hlad a globální destabilizace.
Uvedla to britská stálá představitelka při OSN Barbara Woodwardová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
„Čelíme hrozbě destabilizace způsobené hladomorem a hrozí, že budeme nuceni odepřít jídlo hladovým dětem. Ruská touha po válce odstraňuje jídlo ze světových stolů,“ řekl Woodward.
Poznamenala, že ceny potravin rostly i před válkou, ale nyní dochází k rychlému nárůstu cen energií a globálnímu potravinovému nebezpečí.
„Prakticky každý člen OSN nyní trpí ruskou válkou,“ řekl diplomat.
Stranou od tohoto tématu nezůstalo ani Rusko. Moskva si dokonale uvědomuje hrozby pro potravinovou bezpečnost pro planetu, které představuje agrese vedené jejím vedením, a využívá toho k vydírání světového společenství.
A bez ohledu na to, jak se ruská média „starala“ o hrozbu globálního hladomoru a prolévala tuny „krokodýlích slz“, je to všechno fraška. Cynismus, stejně jako vše, co vychází z Kremlu, prostě nemá hranice.
Situace s potravinami jasně ukázala, že válka na Ukrajině není vůbec lokální konflikt. A podcenění rizik s tím spojených a lhostejnost Evropy, ale i celého světa k ukrajinské otázce, může vést k velmi nepředvídatelným výsledkům pro celou planetu.
Historie to opakovaně prokázala. Čím dříve si tedy světové společenství uvědomí celou podstatu kremelské hrozby, čím dříve pochopí nutnost skutečné podpory Ukrajiny pro ukončení války s Moskvou, tím dříve na celé planetě přijde mír a blahobyt.
Franz Hoffman
