Válka v Evropě trvá už šest měsíců. Ukrajina převzala horkou fázi konfliktu a zablokovala cestu „ruského světa“ na kontinent.
Zbytek zemí Starého světa čelil ruské agresi v jiné podobě. Někdo si to uvědomuje, někdo dál předstírá, že se ho válka netýká.
Pohodlí je nade vše a je nepravděpodobné, že se někdo dobrovolně vzdá tepla v domě, teplé vody z kohoutku nebo plynu v kuchyni. A když je tam tohle všechno, zdá se, že to, co se děje stovky či tisíce kilometrů od hranic vaší země, je daleko a nepřesvědčivé.
Ale čas plyne a vy se musíte ponořit do toho, co se děje. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala Evropu, aby byla připravena na nové kolo agrese z Moskvy, tentokrát v energetickém sektoru.
„Rusko dodává plyn pouze částečně nebo vůbec nedodává plyn do 12 členských zemí. Evropa proto musí být připravena na nejhorší případ: úplné zastavení dodávek plynu dříve nebo později,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru pro DPA.
Podle šéfa Evropské komise se Evropa musí naučit šetřit. Čím dříve začneme v tomto směru jednat, tím reálnější budou úspory a tím bezpečnější bude situace na kontinentu.
Návrhy Evropské komise na plán na snížení spotřeby plynu budou předmětem zvláštního jednání ministrů energetiky EU v Bruselu v úterý 26. července. „Jsem si jistá, že si ministři energetiky uvědomují svou odpovědnost,“ řekla Von der Leyenová a vyjádřila důvěru ve schválení projektu, který je o „vytvoření bezpečnostního systému, aby každý mohl bezpečně přečkat následující dvě zimy.“
Je pravda, že navzdory výzvám šéfa Evropské komise k účasti na úsilí o úsporu paliva i těch zemí EU, které jsou na dodávkách ruského plynu málo závislé, ne každý tento postoj chápe.
Například Španělsko, Portugalsko a Řecko kritizovaly návrh Evropské komise na nouzový plán v oblasti plynu s tím, že závazné cíle plánu by měly zohledňovat míru závislosti každé země na ruském plynu a objemy plyn, který již byl odeslán do skladu.
Některé země EU tedy požadovaly výjimky z plánu Bruselu na snížení spotřeby plynu. Je jasné, že každý si chce své problémy řešit sám. Je však vše tak zřejmé?
Situace, která se vyvinula v celém evropském prostoru, vynesla na povrch řadu problémů, z nichž řešení některých je pro EU prioritou.
Již dnes je zřejmé, že skutečnost, že evropští politici jsou slepí k situaci na energetickém trhu, vedla k nesporné dominanci Ruska v tomto segmentu, což z něj činí jedno z nejzranitelnějších míst v Evropské unii.
Zda politici evropských mocností vědomě zavírali oči před vznikající situací, nebo ne, už není důležité. Faktem je, že teď musíte hledat cestu ven.
Rusko to přirozeně nenechá náhodě a bude všemi možnými způsoby prosazovat svou verzi toho, co se děje. Moskva ví, jak hrát na „nepříjemnosti“ Evropanů.
Média ovládaná Kremlem (a to nejen v samotné Ruské federaci, ale i v zahraničí) se již nyní snaží přesvědčit Evropany o krátkozrakosti jejich úřadů vedoucí k energetickému kolapsu.
Ruští propagandisté se navíc zaměřují na nedodržování zájmů svých občanů ze strany vlád. Ti, kteří se snaží naslouchat svým lidem, se dostávají do zóny rozporů s Evropskou komisí.
Situaci s ekonomikou v EU, kterou evidentně neposílily machinace Moskvy s plynem, Rusko využívá k tlaku na národní vlády. Ukázkovým příkladem je italský premiér Draghi.
Jeho odchod bude podle řady evropských médií hrát do karet Kremlu. Draghi byl koneckonců zastáncem podpory Ukrajiny, ale po jeho odchodu se situace změní.
Samozřejmě i samotná Moskva se vše snaží vydávat za racionální otázky. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv tedy řekl, že není vinou Ruska, že běžní Evropané tuto zimu mrznou ve svých domovech.
Ruský politik ve svém telegramu v krátkých intervalech pro nabírání vědomí v alkoholovém opojení napsal tucet bodů, v nichž těm otřepaným „vysvětlil“, že za všechno může Západ.
Komu nebo čemu věřit, je na rozhodnutí každého – co viděl na vlastní oči, nebo dohady opilého exprezidenta Ruské federace.
A co dál, je také na každé zemi individuálně.
To je hodnota Evropy – právo volby pro každého.
Evropa měla vždy na výběr. Dokonce i tehdy, když se Putin v roce 2014 zmocnil ukrajinského Krymu a rozpoutal válku na východní Ukrajině. Evropané nemohli zavírat oči před vším, co se děje, včetně Ukrajiny, a nadále přijímat levný ruský plyn (který se ukázal být ne tak levný), ani demonstrovat, že je to skutečně Evropa, a bránit se (nebo alespoň pokusit se bránit) ty hodnoty, které tvoří zeměpisné souřadnice – Evropu.
Pravda, je mnoho těch, kteří se diví, proč to všechno Němec, Francouz nebo řekněme Portugalec potřebuje. Proč by Evropa měla bránit Ukrajinu?
Je třeba poznamenat, že ti, kdo říkají, že Evropa obětuje své pohodlí Ukrajině, zapomínají na jednoduché věci.
Na příkladu Ukrajiny ukazuje Kreml svou povolnost. Jak je bezbřehá, záleží na Evropě a celém západním světě jako celku.
Soudržnost Západu je proto dnes nezbytnou podmínkou pro zajištění bezpečné budoucnosti nejen Ukrajiny, ale i Evropy jako celku a v jejím civilizovaném světě.
Minimum, které může dnes vedení EU a každý členský stát Commonwealthu udělat, je diverzifikovat dodávky energie do Evropy. Tím se minimalizuje vliv Ruska v této oblasti.
Vzhledem k blížící se zimě jde o strategicky důležitý okamžik. Je pravda, že každý chápe, že Evropa nebude moci okamžitě odmítnout palivo z Ruska. Ale kroky tímto směrem budou pro Moskvu jasným signálem.
Samozřejmě odpoví. A v tu chvíli přijde okamžik pravdy – čas odpovědět na otázku: co je Evropa a na co je připravena.
Bude EU schopna prokázat, že splňuje evropské normy?
Autor: Franz Hoffman
