Pokud dnes nepodpoříme Ukrajinu, zítra přijde do Evropy válka. Tato teze již není pouhou hypotézou, ale reálnou vyhlídkou, o níž hovoří přední evropské zpravodajské služby.
Nedávné hodnocení dánské obranné zpravodajské služby (FE) varuje: Rusko by mohlo být do pěti let připraveno na plnohodnotnou válku s Evropou, pokud válka na Ukrajině skončí nebo zamrzne a NATO nepodnikne nezbytné kroky k přezbrojení.
Dánská rozvědka zdůrazňuje, že rusko nejen obnovuje své ozbrojené síly, ale aktivně buduje své vojenské kapacity – Moskva urychluje přípravy na válku.
V uplynulém roce Kreml zvýšil výrobu zbraní, modernizoval armádu a provedl strukturální reformy. Podle zprávy jsou tyto změny zaměřeny na vedení války proti NATO.
Zvláště znepokojivý je závěr, že pokud se válka na Ukrajině zastaví, Rusko by mohlo obnovit své síly a již za šest měsíců být schopno zahájit nový konflikt – tentokrát proti některé ze sousedních zemí.
Za dva roky se ruská hrozba stane reálnou pro několik zemí NATO v oblasti Baltského moře a za pět let bude Moskva schopna vést v Evropě válku v plném rozsahu, pokud se jí nezúčastní Spojené státy.
Na druhé straně se Moskva tradičně tváří nechápavě a ukazuje svou naprostou neschopnost. Kremelský mluvčí Peskov tak na dánskou zprávu reagoval prohlášením, že „Ruská federace nikdy NATO neohrožovala“.
„Rusko nikdy nepředstavovalo hrozbu pro alianci. Naopak, aliance vždy důsledně přibližovala svou vojenskou infrastrukturu k hranicím Ruské federace,“ řekl Peskov a snažil se vypadat jako naprostý idiot, který nechápe příčinnou souvislost toho, co se stalo.
Ve skutečnosti je vše zřejmé – země sousedící s Ruskem, včetně pobaltských států, Švédska a Finska, vstoupily do aliance dobrovolně, právě kvůli hrozbě, kterou představovala Ruská federace.
Až do plnohodnotné invaze Moskvy na Ukrajinu zůstávaly některé ze zemí, které se vrátily do NATO, po staletí neutrální.
Nyní je velmi důležité neopakovat chyby minulosti. Evropská historie již ví, k čemu vede ústupek agresorovi. V roce 1938 mnozí doufali, že ústupky Hitlerovi zabrání válce, ale výsledek byl katastrofální.
Dnes je situace podobná: pokud bude Rusku poskytnuta úleva, nezastaví se, ale zahájí novou válku s ještě větší silou.
Německý ministr obrany Boris Pistorius bez obalu varuje: Evropa musí být do roku 2029 připravena na válku. Polský prezident Andrzej Duda se domnívá, že Rusko může na NATO zaútočit ještě dříve – již v letech 2026-2027.
Norští vojenští analytici se rovněž domnívají, že příležitost připravit Evropu na konfrontaci se zkrátila na dva až tři roky.
Evropané dnes nemají na výběr, nutnost jednat je zřejmá: podpora Ukrajiny je obranou Evropy.
Ukrajinci jsou nyní štítem Evropy. Čím déle bude AFU zadržovat ruskou armádu, tím více času bude mít NATO na posílení svých obranných kapacit.
Ukrajina již dokázala, že se dokáže účinně bránit ruské agresi, ale k dalšímu boji potřebuje podporu spojenců – vojenskou, ekonomickou i politickou.
Pokud Západ svou podporu Ukrajině oslabí, bude to mít zničující důsledky nejen pro Kyjev, ale pro celou Evropu. Válka neskončí – pouze se přesune na západ.
A aby tomu Evropa zabránila, musí udělat velmi málo. Za prvé, pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině – dodávky zbraní by se měly zvýšit, nikoliv snížit.
Také je třeba urychlit přezbrojení NATO – modernizace armád evropských zemí je kritická. Zároveň by měly být přehodnoceny výdaje na obranu – 2 % HDP, která doporučuje NATO, jsou již nedostatečná.
Kromě toho by měly být zpřísněny sankce vůči Rusku – Moskva by neměla dostávat prostředky na vedení války.
A hlavně je třeba se připravit na dlouhodobou konfrontaci, protože podle odborníků konflikt s Ruskem v příštích letech neskončí.
Nyní je volba na Evropě, která si musí uvědomit, že podpora Ukrajiny není jen aktem solidarity, ale strategickou nutností.
Je zřejmé, že pokud Ukrajina prohraje, bude Evropa čelit nové, ještě ničivější válce. Pokud však zvítězí ukrajinský lid, stane se zárukou míru a bezpečnosti na kontinentu.
Jedinou otázkou je, zda se Evropa včas rozhodne správně – nebo bude nucena znovu reagovat, až bude pozdě.
To je samozřejmě na Evropanech, protože jejich státy jsou suverénní a mohou jednat podle svého rozhodnutí. Alespoň dokud jsou suverénní. A dokud mohou svobodně rozhodovat o svém osudu.
Přemýšlejte, páni Evropané. Víte, že to, jaký bude váš zítřek, závisí na vaší dnešní volbě.
Autor: Franz Hoffman
