Několik zemí Evopské unie výrazně omezilo vydávání turistických víz občanům Ruské federace, jiné to ale neomezují a ruští turisté se mohou do schengenského prostoru dostat třeba přes Finsko. „Volání po zákazu vstupu Rusů do unie chápu jako přirozené v situaci, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Celá unie to odsoudila, toto jsou přirozené důsledky,“ tvrdí Petr Just, vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha.
Za přirozené označuje Just také to, že se zákazem pro turisty z Ruska přišly jako první země, které mají historicky špatné zkušenosti s Moskvou. „Narážím tím zejména na Pobaltí. Myslím, že první zemí, která to začala otevřeně propagovat, byla Litva, pak se přidaly další baltské země. Teď po tom začíná volat velmi silně také Polsko,“ shrnuje politolog v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.
Pozornost Evropské unie se v otázce turistických víz pro Rusy začíná upínat i na Českou republiku. „Vzhledem k tomu, že aktuálně předsedáme Evropské unii. Pokud by se tedy jednalo o společný postoj členských zemí unie, tak by to moderovali, koordinovali a snažili se dotáhnout k cíli právě Češi,“ vysvětluje Just.
„Pochopitelně lze očekávat i na základě energetického summitu, který se konal před dvěma týdny, že by dělalo problémy s velkou pravděpodobností Maďarsko. Nedokážu odhadnout, jak se případně promění postoj Finska, ale obstrukce ze strany Maďarska se dají očekávat,“ soudí politolog.
Rozhodnout by se mělo na summitu v Praze 31. srpna.
Pocítit odpovědnost
Just uznává, že aplikovat kolektivní vinu na všechny Rusy kvůli válce, kterou rozpoutal Kreml, je problematické: „Víme, že to nikdy není věc, která vede k uklidnění situace.“
Pro zrušení víz ale vidí důvody. „I běžný občan Ruska by si měl uvědomit, jakou politiku dělá jeho vláda. A že za to přicházejí nějaké sankce. Vláda v Rusku se dostala k moci volbami. Můžeme spekulovat, jak moc byly svobodné a otevřené, o tom samozřejmě nemám žádné iluze. Ale na začátku stáli voliči, společnost, která vynesla tuto politickou elitu k moci,“ je soudí politolog a dodává:
„Do jisté míry by měli dostat zpětnou vazbu na to, jak vnímáme počínání jejich politiků. Jak mezinárodní politiku jejich vlády vnímá Evropská unie. A měli by za to i pocítit určitou odpovědnost.“
