Scholz podpořil Ukrajinu v EU i přechod k většinovému hlasován

Trvání na jednomyslnosti v EU je možné, když nejsou nutná rychlá rozhodnutí. Ve svém dnešním projevu na Univerzitě Karlově v Praze to řekl německý kancléř Ofaf Scholz. Podle něj ruská invaze na Ukrajinu situaci změnila. Navrhuje, aby v zahraniční či daňové politice členské státy rozhodovaly kvalifikovanou většinou. Podle spolkového kancléře Německo podporuje další rozšíření sedmadvacítky o západní Balkán, Ukrajinu, Moldavsko a výhledově i Gruzii. Stejně jako kandidátské země bude muset reformami projít i unie, je přesvědčen Scholz.

„Trvání na jednomyslnosti rozhodování může fungovat jen v době, která nevyžaduje rychlé rozhodování, to však od ruského útoku na Ukrajinu neplatí,“ uvedl Scholz. Dodal, že obavy menších států ze změny chápe, vyzval k hledání kompromisu.

Podle Scholze se Německo zasazuje o rozšíření unie o západní Balkán, Ukrajinu, Moldavsko a výhledově Gruzie. Kancléř podotkl, že s 30 či 36 členy bude společenství ale vypadat jinak. „Střed se posouvá směrem na východ. Zvětší se rozdíly mezi státy,“ uvedl Scholz. Zmínil rozdílné hospodářské i sociální podmínky a také politické zájmy. „Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že veto jedné zablokuje všechny ostatní. Navrhl jsem proto, abychom v zahraniční či daňové politice přešli k rozhodování kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř s tím, že změna bude mít důsledky i pro Německo.

Scholz je přesvědčen o tom, že na rozšíření se musí připravovat i sedmadvacítka a po rozšíření se bude v Evropském parlamentu muset nastavit „nová rovnováha“ křesel. V Evropské komisi by podle kancléře měl mít dál každý členský stát svého komisaře či komisařku. Resortů by ale přibývat nemělo, o oblast by se mohli podělit zástupci dvou zemí.

Scholz se ve svém projevu na Karlově univerzitě přihlásil také k podpoře myšlenky francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který navrhuje vytvořit nové evropské politické společenství, jež by umožnilo užší spolupráci bloku s partnery mimo EU. V současné době podle něj chybí fórum, kde by prezidenti a předsedové vlád mohli jednou nebo dvakrát ročně diskutovat s partnerskými státy o klíčových otázkách. Za možné oblasti uvedl bezpečnost, energetiku a ochranu klimatu.

Podle Scholze větší koordinaci potřebuje i obranná politika. Řekl, že se v Evropě používá víc zbraňových systémů, což je neefektivní a dražší. Podle kancléře by měl být postup společný i při výrobě a nákupu. „Je nejvyšší čas, aby v Bruselu měli zasedání nejen ministři zemědělství, zahraničí či vnitra, v dnešní době potřebujeme samostatnou radu ministrů obrany,“ míní kancléř. Navrhl, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když každá země buduje vlastní protivzdušnou obranu. Podle šéfa německé vlády by se „počátkem Evropy se společnou obrannou a zbrojní politikou“ mohla stát mezivládní organizace pro spolupráci ve výzbroji (OCCAR), v níž je několik států. Scholz to přirovnal k počátkům schengenského prostoru, který nejdřív tvořilo sedm zemí.

Podle Scholze je koordinace a plánování potřeba i při dodávkách na Ukrajinu. Uvedl, že země by neměly poskytovat jen to, bez čeho se aktuálně obejdou. Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, dokud to bude nutné, řekl kancléř. Partnerské státy by se podle něj měly o podporu podělit. Dovede si představit, že by jeho země byla odpovědná za dělostřelectvo a protivzdušnou obranu.

Kancléř mluvil v Praze také o hospodářské suverenitě Evropy, která by se měla zbavit co nejdřív surovinové či jiné závislosti na jediném dodavateli. K tomu ji nutí nejen ruský útok, podotkl Scholz. „Hospodářská nezávislost neznamená soběstačnost, Evropa profituje z otevřenosti,“ uvedl šéf německé vlády. Podle něj unie potřebuje strategii „made in Europe 2030“. Soustředit by se měla na nové technologie pro mobilitu, digitalizaci i klimatickou neutralitu. Evropa potřebuje aktualizací pravidel vnitřního trhu, sdílení dat či výstavbu elektrických sítí a systémů pro uchování energie, uvedl Scholz.

ČTK