Evropská komise aktivně pracuje na dalších návrzích a obecně balíčku opatření na snížení energetických tarifů pro spotřebitele, včetně ceny plynu. V pondělí 3. října to oznámila oficiální zástupkyně EK Dana Spinant.
„Minulý týden proběhla na Radě pro energetiku (EU) velmi plodná diskuse. Na pátečním neformálním zasedání Evropské rady budou o problému diskutovat hlavy států a vlád,“ uvedla mluvčí na brífinku v Bruselu.
V odpovědi na otázku o omezení cen plynu pro spotřebitele v EU Spinant poznamenal, že se v tomto směru aktivně pracuje.
„Pokračujeme ve výměně názorů na toto téma s vládami členských zemí po energetické radě. Očekáváme, co naši lídři řeknou na summitu,“ uvedl zástupce EK.
Dana Spinant uvedla, že po neformálním summitu EU v Praze, který je naplánován na 7. října, Evropská komise zanalyzuje všechny informace a „pokračuje v práci na řešení problému vysokých cen“. „Pak schválíme nové návrhy, plně zohledňující výsledky z minulého a tohoto týdne,“ vysvětlil Spinant.
Předseda Evropské rady Charles Michel ve svém zvacím dopise lídrům členských zemí EU na summit EU v Praze označil energetiku za klíčová témata programu tohoto setkání hlav států a vlád.
„Naším hlavním cílem je zajistit bezpečnost dodávek a dostupnou energii pro naše domácnosti a podniky, zejména s příchodem zimních mrazů,“ uvedl v dopise šéf Evropské rady.
O důležitosti energetické problematiky hovořil i český ministr energetiky Josef Sikella, který předsedá EU, a zdražování plynu a jeho dopad na ceny elektřiny označil za téma číslo jedna pro Evropu.
„Jsme v energetické válce s Ruskem, což má také silný dopad na náš průmysl. Je zapotřebí další naléhavá a koordinovaná akce EU,“ řekl český ministr po mimořádné schůzce ministrů energetiky v pátek 30. září.
Zaměřil se zejména na to, že „ačkoli se země EU dohodly na mimořádných opatřeních k překonání energetické krize, nestačí to“.
„Štafeta v této otázce byla předána Evropské komisi, která bude spolupracovat s vládami EU na návrzích na přípravu summitu vedoucích představitelů EU 7. října,“ řekla komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová a dodala, že „tato práce se nakonec vytvoří základ pro legislativní návrh, který má předložit Evropská komise.
Český ministr Josef Sikella zase řekl, že české předsednictví je připraveno přijmout jakýkoli návrh Evropské komise a vypořádat se s ním „co nejrychleji“ a poznamenal: „Jsem připraven svolat tolik mimořádných rad, kolik bude třeba.“
Země EU se však v přístupu stále liší. Eurokomisař pro energetiku poznamenal, že Evropská komise preferuje omezení ceny pouze u ruského plynu, zatímco například Německo v tom vidí sankce vůči Ruské federaci vyžadující jednomyslný souhlas.
„Zatím v tom nemáme konsensus,“ připustila Kadri Simsonová s tím, že Evropská komise zvažuje další možnosti a je „připravena vyvinout dočasné celoevropské opatření k omezení ceny plynu při výrobě elektřiny.“
Vysvětlila, že i když existovaly neshody, „existují také body shody“, pokud jde o potřebu dalšího studia tohoto problému.
„Jsou to dalekosáhlá opatření, která mají významný dopad na fungování evropského trhu s plynem a my to nenavrhujeme na lehkou váhu,“ vysvětlil evropský komisař pro energetiku.
Některé země ale chtějí, aby Evropská komise šla ještě dále. Česká republika, která je předsednickou zemí EU, tak prosadila myšlenku aktivnějšího společného nákupu plynu za účelem zvýšení kupní síly zemí EU.
Německo to také podporuje. Zejména německý ministr hospodářství Robert Haback oznámil svou podporu vytvoření společné platformy EU pro zadávání veřejných zakázek za účelem snížení cen.
To znamená, že navzdory stávajícím neshodám země EU stále dosahují konsensu a projevují touhu po vzájemném porozumění.
V této věci však nelze pominout faktor Ruska, které samozřejmě využije všechny možné nástroje, aby otázky vypracování jednotného řešení ze strany států EU maximálně odložilo a v ideálním případě zcela zrušilo.
Jestliže se Německo, které je hlavním spotřebitelem ruského plynu v Evropě a dříve projevující absolutní loajalitu ke Kremlu, postupně obrací k civilizovanému světu, pak totéž Maďarsko, prostřednictvím úsilí premiéra Obana, nadále hraje na stranu. z Moskvy.
Kromě toho Ruská federace nadále aktivně pracuje v informační oblasti a chrlí tuny dezinformací do myslí evropských občanů. Právě díky kremelským propagandistům velká část Evropanů stále považuje Ukrajinu za viníka energetické krize na kontinentu.
Současný stav v energetickém sektoru kontinentu je ve skutečnosti výsledkem mnohaleté cílevědomé práce ruských úřadů na „přivázání“ Evropy k ruským energetickým zdrojům.
Nutno ale podotknout, že taková situace byla výhodná i pro některé unijní politiky, kteří dlouhodobě čerpali dividendy ze spolupráce s Kremlem. Některé jsou materiální, jiné politické.
Takové „spolupráci“ se navíc nevyhýbali ani lídři předních mocností EU. Takže bývalý německý kancléř Gerhard Schroeder si po odchodu ze svého postu zajistil důstojnou budoucnost v důchodu, stal se předsedou výboru akcionářů Nord Stream AG a také vedl představenstvo Rosněfti. Jak se říká olejomalba.
Ano, a jeho nástupkyně Merkelová sice ještě nedostala post v ruských ropných a plynárenských společnostech, nicméně během své vlády udělala vše pro to, aby Německo co nejvíce uvrhla do energetické závislosti na Rusku. Dokončení toho, co Schroeder začal.
Vedoucí představitelé ostatních států EU udělali totéž, vědomě či nevědomě, ale uvrhli své země do moskevské plynové a ropné pasti a utáhli smyčku energetické závislosti.
Proto narativy Kremlu o Ukrajině jako straně, která vyvolala současný stav cen plynu v Evropě, tak ochotně podporovali a nyní podporují někteří, bývalí i současní lídři států EU.
Ani otevřená agrese Kremlu proti ukrajinskému státu – nevyprovokovaná invaze ruských vojsk na Ukrajinu – neotevřela takovým politikům oči, co je Moskva zač.
A zatímco k tomu dojde, ruská propaganda bude účinně a pevně ovlivňovat vědomí Evropanů. Dnes se pseudoopozičníci mnoha zemí EU, kteří byli kdysi u moci a velkoryse obdarovaní Moskvou, spěchají zpět do vládních úřadů a slibují svým spoluobčanům jednoduchá řešení, jak překonat energetický kolaps.
A jejich hlavním receptem je ponížit se před Kremlem, vzít si nadílku v podobě „levné“ ropy a plynu. Jen jedno neříkají – jaká bude konečná cena.
Možná ne každý zná skutečnou cenu moskevských „levných“ služeb, ale občanům České republiky je dobře známá. A pokud se někomu Praha – 1968 zdá vzdálená událost, tak si vzpomeňte na Vrbetice – 2014.
Dnes se každý občan České republiky může svobodně rozhodnout, jak mu velí svědomí a rozum. To jsou evropské hodnoty – právo na volbu.
Je to možné, protože v roce 1968, během Pražského jara, Češi zvolili správně. Jen tehdy byla jeho cena mnohem vyšší, protože se vyráběl pod kolejemi a na tlamě tanku, „bratrsky“ zaslaný Moskvou jako platba za poskytnuté „levné služby“.
Obyvatelé České republiky ale přežili a i po dvou desetiletích získali nezávislost, unikli ze spárů Kremlu. Je to opravdu proto, abychom se půl století po Pražském jaru znovu vrátili do těchto „přátelských“ objetí Moskvy?
Přemýšlejte a rozhodujte se, pánové Evropané – občané svobodné Evropy. Budoucnost je ve vašich rukou.
Autor: Franz Hoffman
