tyden.czČeští politici v posledních letech při rozhodování o rozpočtech, tedy o takzvané fiskální politice, nezohledňovali dlouhodobé souvislosti, což může poškodit reputaci České republiky. Uvedl to v tiskové zprávě ekonom Marek Kapička, který v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vede tým zaměřený na ekonomické dopady.
Český stát hospodařil s přebytkem v letech 1993 až 1995, poté byly rozpočty schodkové až do roku 2016, kdy vykázal rozpočet přebytek 62 miliard korun díky velkému přílivu peněz z EU, v roce 2017 byl rozpočet 6,2 miliardy v minusu a v roce 2018 hospodařil stát s přebytkem 2,8 miliardy. Vláda Andreje Babiše (ANO) čelila kritice za rozpočet na rok 2019, kdy v době ekonomického růstu skončilo hospodaření státu 28,5 miliardy ve schodku. Rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun za rok 2020 ovlivnila pandemie covidu a ten loňský byl ve schodku 419,7 miliardy korun. Letošní schodek rozpočtu dosáhne 375 miliard korun, pro příští rok zatím vláda počítá se schodkem 295 miliard korun.
Ekonom Kapička vidí jako hlavní problém fakt, že čeští politici nejsou v posledních letech schopni uvažovat v dlouhodobých souvislostech. Podnikají krátkodobá rozhodnutí a ta dlouhodobá, jako je například důchodová reforma, odsouvají. „My v ekonomii víme, jak důležitá je reputace, jak dlouho trvá si ji vybudovat a jak je pak jednoduché si reputaci zničit. Prostředí u nás v tomto ohledu není dobré,“ uvedl Kapička.
Upozornil na dva extrémy, které dokumentují, jak důležitá je správně nastavená rozpočtová politika. Prvním příkladem je Irsko, které bylo před několika desítkami let jednou z nejchudších zemí světa a nyní je na opačném konci žebříčku. „Ten posun můžeme sledovat zejména díky prozíravé fiskální politice a dobře nastaveným daním a dodržování slíbených pravidel,“ uvedl ekonom. Druhým extrémem je před 100 lety bohatá Argentina, která kvůli sérii fiskálních katastrof, nerozumné rozpočtové politice a opakovanému nedodržování závazků skončila na konci první stovky nejbohatších států světa.
„Osobně mám bohužel pocit, že ČR se stále více přesouvá z extrému Irska blíže právě k Argentině,“ podotkl Kapička. Politici podle něj neuvažují v souvislostech. Stabilní makroekonomické prostředí je podle něj klíčovou hodnotou. Experti v SYRI připraví analýzu udržitelnosti fiskální politiky, což je poměrně komplexní problém, který zvažuje mimo jiné nejistotu a možné budoucí krize.
Upozornil na to, že za posledních 15 let prošla ekonomika třemi krizemi, za poslední dva roky dvěma. „Je potřeba brát v úvahu, že v budoucnu mohou být krize další, a je potřeba, aby je fiskální politika zvládala. Pandemie navíc poukázala na další dimenze nerovnosti ve společnosti, které do té doby ani vědci příliš nevnímali,“ uvedl Kapička. Podle něj je cílem institutu nabídnout doporučení k optimálnímu mixu daňové a transferové politiky.
