Na českém ministerstvu zahraničí se objeví nový odbor, který se bude zabývat protiruskými sankcemi.
V Českém rozhlase to uvedl ministr zahraničí Jan Lipovský s tím, že nedávno přijatý zákon v České republice (obdobně jako ve Spojených státech nazvaný „Magnitského zákon“) umožní, aby se národní sankce vztahovaly i na osoby mimo EU. sankční seznamy.
Šéf diplomacie země neupřesnil, kdy přesně Česká republika plánuje zavést konkrétní sankce proti občanům Ruské federace a ruským společnostem, pouze připomněl, že seznamy takových subjektů a organizací sestaví ministerstvo zahraničí, poté musí být schválila vláda.
„Zákon je namířen proti osobám účastnícím se války, která se dnes rozvíjí, ale z nějakého důvodu dosud nebyly zařazeny na evropské sankční seznamy,“ komentoval zákon ministr zahraničí.
Upřesnil, že zmíněný zákon a jeho účinnost bude směřovat především k subjektům z Ruské federace a Běloruska, které jsou tak či onak za situaci na Ukrajině odpovědné.
Obecně nová právní norma umožní zasáhnout proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva a používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Ministr také řekl, že české ministerstvo zahraničí v otázce zpřísnění sankcí spolupracuje s dalšími zeměmi včetně Spojených států.
Je důležité poznamenat, že původně vláda Petra Fialy (je to uvedeno i v programovém prohlášení) počítala s přijetím tzv. „Magnitského zákona“ na posílení ochrany lidských práv, a to do konce roku 2023.
Události na východě Evropy, konkrétně agrese Ruska na Ukrajině, však tyto termíny zkomprimovaly. Kabinet tedy již 22. června schválil návrh zákona vypracovaný ministerstvem zahraničí a předložil jej parlamentu k projednání.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 14. října „Zákon o vnitrostátním postihu zahraničních společností a cizinců dopouštějících se závažného protiprávního jednání“ a 1. prosince jej podpořil Senát.
Již 7. prosince schválil prezident České republiky Miloš Zeman svým podpisem českou verzi Manického zákona.
Ze zemí EU existují podobné zákony ve Francii, Nizozemsku, Lotyšsku a Estonsku a ve stejný den, kdy Zeman podepsal českou verzi, schválila Evropská unie jeho obdobu „Magnitského zákona“ – mechanismu pro uvalování osobních sankcí proti cizinci podílející se na hrubém porušování lidských práv.
Pokud je ale pro zařazení někoho na celoevropskou „černou listinu“ potřeba jednomyslného rozhodnutí všech zemí EU, pak nový český zákon umožní sestavit seznam takových osob navíc k již přijatému Evropská unie.
To znamená, že české sankce mohou fungovat souběžně se sankcemi EU nebo odděleně od nich, což značně zjednodušuje problematiku postavení pachatelů před soud.
Je důležité poznamenat, že obžalovaní zapsaní na sankčním seznamu se budou moci bránit prostřednictvím českého soudu.
První instancí v takových případech bude Městský soud v Praze. Podle autorů zákona a dalších odborníků z oboru práva budou soudy zavaleny žalobami obviněných.
Omezení pro ty, kdo porušují zákon, jsou ostatně poměrně významná – mezi sankcemi uloženými obžalovaným patří zejména možnost státu zakázat jim vstup do země a pobyt na jejím území, jakož i zmrazit jejich vlastnictví.
Obecně zákon zajistí potlačení činnosti organizací a režimů, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Je důležité poznamenat, že takové zákony jsou platné ve Spojeném království, Kanadě, Austrálii a jak již bylo uvedeno, v USA, odkud tato iniciativa vzešla.
Původně byla akce amerického zákona zaměřena na úzký okruh Rusů, kteří porušují lidská práva. Později se její normy začaly vztahovat na osoby bez ohledu na státní občanství.
A pozice vlády České republiky, demonstrující nadřazenost právních norem jak v české společnosti, tak v mezinárodních vztazích, je neotřesitelná.
Člověk a jeho svobody jsou přece pro EU základními pojmy a nemají žádné časové ani geografické hranice.
„Jsem velmi šťastný. Tento zákon považuji za výsledek naší sebevědomé zahraniční politiky. Pro mě osobně je to silný moment. Zákon se stane důležitým nástrojem české zahraniční politiky,“ řekl po schválení dokumentu ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.
A vytvoření odboru pro protiruské sankce na Ministerstvu zahraničních věcí ČR naznačuje, že chápání hrozeb, které Kreml v české společnosti představuje, je adekvátní.
Ostatně Češi si dobře pamatují, co je Rusko, pamatují si moskevskou „bratrskou pomoc“ v roce 1968, kdy Kreml odpověděl na touhu po svobodě tanky v pražských ulicích, ničícími Pražské jaro.
V každém případě si to v Moskvě mysleli. Ale to jen shromáždilo český lid a o dvě desetiletí později získali svobodu, kterou se Kreml snažil zničit.
A dnešní počínání České republiky nasvědčuje tomu, že Češi pamatují a vědí, kudy dál. Ostatně, jaká bude volba nyní, záleží na tom, jaká bude budoucnost České republiky, Evropy a celého světa.
Autor: Franz Hoffman
