Europoslanci řeší svobodu médií. Největší souboj bude o práva majitelů a nezávislost redakcí, říká Pospíšil

europarl.europa.eu/

Zástupci členských států Evropské unie se dohodli na postoji Rady k novému zákonu o svobodě médií (EMFA). Europoslanci ho aktuálně projednávají ve výborech a řeší pozměňovací návrhy, přičemž by o jeho definitivní podobě měli hlasovat na podzim. Čeští poslanci Evropského parlamentu pro deník FORUM 24 novou legislativu zhodnotili. Obecně ji vítají a hodnotí jako potřebnou, ovšem vidí v ní i nedostatky a rizika. Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) je největším rizikem skutečnost, že řada požadavků na členské státy nemůže být povinná, ale mohou to být pouze doporučení.

V evropském prostoru již dlouho chybí právní rámec, který by dostatečně zajistil nezávislost médií, jak uvedla europoslankyně Radka Maxová. „Právě tato nová legislativa, která vzešla z kabinetu naší eurokomisařky Věry Jourové, si klade za cíl lépe chránit média před politickým tlakem, vnést do jejich vlastnictví transparentnost a zajistit stabilní financování veřejnoprávních médií,“ vysvětlila s tím, že díky tomuto právnímu předpisu už nebude nijak možné zasahovat do redakčního rozhodování médií, nebude možné užívat spyware proti novinářům a bude nově zřízena Evropská rada pro mediální služby, která bude vše monitorovat. „Návrh paní eurokomisařky proto naprosto vítám. Je potřeba zavést záruky na ochranu redakční nezávislosti,“ dodala.

Nový zákon, jehož cílem je zajištění svobody médií, jejich nezávislosti a plurality, považuje za potřebný i europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Evropská unie v této oblasti nemá silné pravomoci, proto musí volit taková opatření, která nezasahují do pravomocí členských států. Myslím, že Evropská komise zvolila dobrou cestu a zaměřila se na zvýšení transparentnosti, tedy na informace o vlastnících a o financování, stejně jako na posílení nezávislosti novinářů,“ zhodnotila europoslankyně návrh s tím, že považuje za důležitý nový orgán na úrovni EU, jehož úkolem bude tuto nezávislost monitorovat a případně upozorňovat na nedostatky.

Legislativní proces Aktu o svobodě médií je nyní v situaci, kdy své stanovisko už má hotové Rada jako zástupce členských států. „V Evropském parlamentu bychom měli hlasovat nejdříve v září. Brzo se rozběhne tzv. trialog, tedy jednání mezi Radou, Parlamentem a Komisí, kde se bude hledat nějaké kompromisní stanovisko,“ řekl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) k průběhu.

  Je možné kupovat ropu od teroristů a přitom zavírat oči před zabíjením civilistů? Ospravedlňuje to hospodářské zájmy Evropy?

Europoslanec Marcel Kolaja považuje svobodná a nezávislá média za naprosto nezbytnou součást jakékoliv demokracie. „Podívejme se do Polska či Maďarska. Omezení svobody médií tam šlo ruku v ruce s úpadkem právního státu,“ podotkl a zdůraznil, že zákon, který by je podpořil, v Evropě chybí už dlouho. V České republice s tím podle něj máme vlastní zkušenost. S tím, že tato iniciativa a společná legislativa vznikla především na základě zkušeností z některých zemí, souhlasí i ostatní europoslanci.

Pokusy o omezování svobody a plurality médií v některých členských státech jsou problém, na který je pro udržení demokracie v členských státech velmi důležité reagovat, apeloval Pospíšil, přičemž jako právník připomněl, že od počátku zveřejnění návrhu probíhala i debata o tom, zda oblast médií vůbec patří do kompetence Evropské unie. „Nakonec Komise zvolila přístup, že návrh vlastně upravuje podmínky na mediálním trhu v zemích EU, a proto se „vejde“ pod pravomoc EU ve věci vnitřního trhu,“ řekl.

Návrh Komise je podle Pospíšila velmi ambiciózní a chce řešit širokou paletu oblastí od koncentrace médií přes státem zadávanou inzerci po vztah mezi redakcemi a majiteli médií. V návrhu nechybí ale třeba ani zákaz používání špionážního softwaru proti médiím. To je podle europoslance potřebná úprava, stejně jako už zmíněná placená inzerce státu a jeho orgánů. „Vždyť si ještě všichni dobře pamatujeme, jak u nás za Babišovy vlády státem ovládané České dráhy bez výběrového řízení inzerovaly v médiích vlastněných Agrofertem,“ připomněl.

Riziko Pospíšil vidí například v pravomoci nově zřizované Evropské rady pro mediální služby, u níž podle něj musí být definitivní podoba Aktu taková, aby zaručovala její nezpochybnitelnou nezávislost. Podle Šojdrové je největším rizikem, aby takto rámcový zákon vůbec dokázal plnit očekávání, skutečnost, že řada požadavků na členské státy nemůže být povinná, ale mohou to být pouze doporučení.

V aktuálním návrhu vidí problém v některých nepříliš jasných formulacích, které tedy bude potřeba ještě projednat, i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a své mouchy má také podle Kolaji. „Nedostatečná jsou třeba pravidla pro transparentní zadávání státní reklamy. V podobě, kterou navrhuje Evropská komise, se totiž týkají jen místních samospráv s více než milionem obyvatel,“ uvedl příklad.

  Summit G7 a válka na Ukrajině

To se Kolaja podle svých slov snaží vyřešit prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podal. „Do návrhu stanoviska výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jsem prosadil, aby byl limit odstraněný. Prosazuji také povinnost pro vlády či samosprávy, aby musely nově pravidelně deklarovat, jaké částky a kterým médiím za reklamu zaplatily, nebo vznik databáze vlastníků zpravodajských médií,“ uvedl s tím, že v té by kromě jmen majitelů měly být i další informace, jako je podíl v jiných firmách. Díky tomu by bylo snadné dohledat, zda nemá vlastník média střet zájmů, který by mohl ovlivňovat obsah.

Radka Maxová žádná velká rizika v navrhovaném právním předpisu nevidí. „Díky této legislativě se posílí demokracie napříč EU a budou nastaveny podmínky pro nezávislá média tak, aby byla schopna vykonávat svou zásadní demokratickou funkci,“ řekla a zmínila právě speciální důraz na ochranu veřejnoprávních médií před politickým tlakem. „Uvidíme však, jak návrh v konečném znění upraví a případně schválí Evropský parlament a Rada.“

Šojdrová uvedla, že má k návrhu spíše drobné výhrady, přičemž podala celkem 23 pozměňovacích návrhů. „Například musíme zajistit skutečnou nezávislost Sboru (The Board). Ten do svých pravidel musí zahrnout řádný mechanismus pro posuzování nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů a také pro postup v případě, že tento orgán neplní své povinnosti v rámci své politické nezávislosti. Samotný Sbor pak musí být skutečně nezávislý na Komisi,“ vysvětlila.

Předmětem jednání bude podle Šojdrové i článek 17 o mediálních výjimkách pro velké platformy při moderování obsahu. „Za prioritu považuji jeho včasné schválení, tedy ještě v tomto mandátu Evropského parlamentu, a to včetně dohody s Radou,“ řekla.

Pospíšil si myslí, že v rámci trialogu mezi Radou, Parlamentem a Komisí bude sveden největší souboj a snaha po úpravě bude nejsilnější v té části návrhu, kde se řeší regulace vztahu mezi právy majitelů médií a nezávislostí členů jejich redakcí. „Tam se musí najít vyvážené řešení, které bude garantovat novinářskou svobodu, ale zároveň neopomene roli majitelů, protože soukromá média jsou nedílnou součástí plurality ve sdělovacích prostředcích,“ vysvětlil.

  Kreml přetváří Evropu. Moskva chce „posunout“ hranice s Litvou a Finskem.

Podle Maxové je v textu třeba také zohlednit příslušné pravomoci svěřené Evropské unii a nezasahovat do kompetencí jednotlivých členských států. „Například co se ochrany redakční nezávislosti týče. Novinářskou svobodu je navíc potřeba vnímat jako součást zajištění rozmanitosti sdělovacích prostředků. Zároveň si myslím, že požadavky na transparentnost by měly platit rovněž i pro Evropskou unii jako takovou,“ zmínila a dodala, že je samozřejmě potřeba myslet i na zaměstnance v médiích, pro něž požadujeme důstojné odměňování a pracovní podmínky.

Europoslanci z frakce Zelených, Evropské lidové strany a S&D návrh Komise podporují. Pospíšil (TOP 09) zdůraznil, že přestože se EPP na principiální potřebě této normy určitě shodne, vzhledem k jejímu obrovskému záběru samozřejmě existují různé názory na jednotlivé části návrhu. „Definitivní stanovisko proto ovlivní až to, které pozměňovací návrhy Evropským parlamentem nakonec projdou, i jak dopadne vyjednávání s Radou. I v našem klubu totiž existují různé názorové odstíny toho, jak se jednotlivé oblasti mediálního trhu mají regulovat,“ dodal.

Na to, že každá členská země má své specifické mediální prostředí a řada europoslanců na tuto skutečnost upozorňuje a odrazilo se to i v pozměňovacích návrzích, upozornila i Šojdrová. „V rámci EPP probíhají pravidelné konzultace, během kterých diskutujeme o jednotlivých detailech Aktu. Na samotné důležitosti EMFA a na nutnosti schválit Akt ještě v tomto mandátu panuje shoda se všemi kolegy – a to je to hlavní,“ dodala.

„V mé frakci S&D panuje na tomto návrhu jasná shoda,“ uvedla Maxová a připomněla, že to byli právě oni, kdo pravidelně odsuzovali některé vlády v Unii za jejich útoky na média a pokusy rozvrátit nezávislou žurnalistiku. „Na tento právní předpis jsme jako skupina dlouho čekali a věříme, že tato legislativa zvrátí trend zhoršující se nezávislosti tisku v celé Evropě,“ řekla s tím, že hodlají dále spolupracovat s novináři a mediálními organizacemi a zohledňovat jejich zkušenosti s cílem zlepšit navrhovaný zákon.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com