Samozvaný prezident Běloruska věří, že Ukrajina by měla jíst u jednacího stolu s Moskvou.
Lukašenko říká, že Kyjev nemá jinou možnost, než právě teď uzavřít mírovou smlouvu. Minský diktátor navíc zdůrazňuje, že kyjevské úřady by neměly klást žádné předběžné podmínky.
„Ukrajina to musí pochopit. Není jiné cesty, než nyní uzavřít mírovou smlouvu. Bez předběžných podmínek,“ řekl Lukašenko.
Sotva má cenu hledat v Lukašenkových slovech jako ve všech jeho činech logiku, ale v tomto případě může takové prohlášení naznačovat, že Kreml nejde úplně podle plánu.
Je nepravděpodobné, že takové zprávy, beooruss posílá bez vědomí moskevského vládce. Z toho vyplývá, že je autorem takového sdělení.
Proč nyní, je snadné pochopit – podle odhadů všech analytiků Putin plánuje ofenzívu na jaře. V zásadě už to začalo, ale nikdo neví, co má kremelský schizofrenik v hlavě.
V každém případě však potřebuje vytvořit informační šum, který se bez ohledu na výsledek jarní ofenzívy pokusí Kreml využít ve svůj prospěch.
Dalším z hlavních úkolů Moskvy je udržovat sever Ukrajiny v napětí. Právě k tomu Putin v tuto chvíli Lukašenka potřebuje.
A rétorika tento předpoklad naprosto potvrzuje. Běloruský podvodník opakovaně prohlásil, že v případě agrese z Ukrajiny získá válka úplně jiný charakter.
To znamená, že Lukašenko se snaží útokem vyděsit ukrajinské úřady. Je přece jasné, že v Kyjevě nikdo neplánuje zaútočit na Bělorusko, to je prostě vrchol šílenství.
Běloruský diktátor přitom v zápalu výmluvnosti usoudil, že za takového scénáře (útok Ukrajiny na Bělorusko) by Minsk získal podporu celého světového společenství včetně Číny.
A to už je zajímavé – Lukašenko se o Číně dříve nezmínil. Možná je to další bluf ze strany běloruského diktátora, ale možná existují nějaké dohody a plány.
Nebo jsou to jen plány samozvaného prezidenta Běloruské republiky. Vzhledem k incidentu na letišti Machulishchi dostal diktátor další příležitosti požádat o nějaký druh ochrany. Mimochodem, Lukašenko se tento týden chystá do Číny.
Přes veškerou jednoznačnost Lukašenkova postoje dál manévruje, dobře ví, že Ruská federace není schopna vyhrát válku proti Ukrajině, do níž se Minsk snaží zatáhnout.
V případě agrese Ukrajiny na území Běloruska podle něj Minsk odpoví, „ale bude to úplně jiná válka“, „okamžitě získá jiný charakter“. Zdůraznil, že v takovém scénáři bude běloruská armáda bránit svou zemi, a to i společně s ruskými jednotkami.
Jedno je každopádně jasné – bez ohledu na to, co samozvaný šéf běloruského státu říká, pokud se jeho armáda srazí s tou ukrajinskou, skóre se bude táhnout dny.
A Lukašenko tomu rozumí jako nikdo jiný. Veškerá jeho rétorika proto hraje výhradně do karet Moskvě.
V Lukašenkově arzenálu jsou ale další strašáci. Minský diktátor tedy vyzval k zastavení konfliktu na Ukrajině, „dokud Rusko nepostaví ekonomiku na válečný základ“.
Jedinou otázkou je, jaký průmysl potřebuje Moskva na vojenskou cestu.
Ruská federace je kvůli sankcím dlouhodobě pod tlakem, některá odvětví prostě deklarují matný postoj. Proto Lukašenkův blaf zůstává blafem.
Sám teď potřebuje vyřešit důležitý úkol – jak nezhloupnout ve válce a udržet si Putinovu dobrou vůli.
Oba jsou totiž nyní v podobné pozici – oba si potřebují udržet moc.
Prohraná válka pro Putina bude znamenat konec vlády, takže válku prodlužuje.
Stejný příběh s Lukašenkem, ale ten je závislý na Kremlu a otázka udržení moci je pro něj složitější.
V každém případě by se s takovými prohlášeními běloruského podvodníka mělo zacházet adekvátně – když si uvědomíte, že jde o blaf, měli byste se na to podívat blíže.
Ostatně, kdo ví, co se stárnoucím diktátorům honí hlavou.
Autor: Franz Hoffman
