O návrat k obyčejnému životu se po více než rok trvající válce nesnaží jen obyvatelé měst v ukrajinském zázemí – o totéž usilují také lidé z vesnice v Záporožské oblasti, která leží nedaleko frontové linie. Někteří se sem vrátili z jiných míst v zemi, jiní ji za celou dobu války neopustili. O jejich životní podmínky se zajímal zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský.
Zoja se právě vrátila ze západní Ukrajiny. Před osmi měsíci ji tam odvezla dcera poté, co jí před dům dopadl dělostřelecký granát a tlaková vlna zničila střechu a všechna okna. Sedmdesátileté ženě se ale tolik stýskalo po domově, že se vydala zpět. A hned se pustila do úklidu zahrady.
„Doma je doma. Prožila jsem tady padesát let. S manželem jsme ten dům sami postavili,“ vzpomíná Zoja, obyvatelka vesnice poblíž frontové linie.
Ceny potravin vzrostly, prodává proto bez provize
Ve vesnici funguje obchod s potravinami a dalším nejnutnějším zbožím. Provozuje ho Roman se dvěma syny. Všeho je dost, jen ceny od loňského února vyrostly natolik, že u základních potravin škrtl svoji provizi, aby si je místní důchodci mohli dovolit. „Jeli jsme nakoupit zboží a ono skokově zdražilo. Pořídili jsme ho za cenu, za jakou jsme ho pak prodávali. Ale i to je válka,“ říká Roman.
Obyvatelé se ve vesnici snaží žít běžný život, štáb ČT ale povolení ke vjezdu dostal pod podmínkou, že nesundá neprůstřelné vesty, uvádí zpravodaj Miřejovský. Dodává, že do vesnic za frontou stále občas dopadají dělostřelecké granáty. Přesto se vrací i rodiny s malými dětmi. Dospělí tvrdí, že jim chybí jejich domovy a také vlastní hospodářství.
Když všichni odejdou za hranice, co z Ukrajiny zůstane?
Naprostá většina místních pracuje v zemědělství. Domů se kvůli zaměstnání po zimě strávené v pronajatém bytě ve městě vrátila i rodina paní Natálie. Že by se třemi dětmi odešla kvůli bezpečnosti za hranice, ji prý nikdy ani nenapadlo. „Kdo tam na nás čeká? Nás i naše děti potřebují doma. Když všechny odejdeme i s dětmi, tak co z Ukrajiny zůstane?“ říká Natálie.
Před ruskou invazí, která se zastavila jen pár kilometrů před vesnicí, zde žilo na osm stovek lidí. Čtyři místní muži ve válce padli. Jednu seniorku zabila před rokem raketa, která zasáhla její dům. Mnoho vesničanů hned potom odjelo. Většina z nich už je ale zpátky.
„Dnes už je tady zase 650 až 700 obyvatel. Lidé se vrátili a další se vrací. Samozřejmě těch, kteří zemřeli, se už nedočkáme,“ poznamenává Olena, vedoucí zdejšího kulturního domu. V něm připravuje výzdobu na pravoslavné Velikonoce. Distribuuje zde humanitární pomoc a dětem, které pro ni dorazí s rodiči, k ní chce letos přidat malý dárek.
Zdroj: CT24
