Prezident České republiky se domnívá, že ve světě začala éra strategického soupeření mezi demokracií a autokratickými vládci.
Petr Paul o tom hovořil během přednášky pro studenty Královského společného institutu pro obranná studia (RCDS).
Hlava státu zejména připomněl, že během jeho studia na této univerzitě v roce 2005 byly hlavními tématy diskusí mezinárodní terorismus po rozpadu bipolárního světa a rozpad Sovětského svazu a Varšavské smlouvy.
„Věřili jsme, že nás čekají jen bezmračné časy plné spolupráce a vzájemného porozumění. Tehdy jsme netušili, že nás čeká další soupeření, konfrontace na úrovni velmocí, zejména jaderných,“ dodal.
Pavel věří, že na straně demokratických vůdců budou potenciálně stát země, které se snaží být demokratické a jsou ochotny spolupracovat. Ano, mohou mít určité nedostatky, ale hlavní je jejich touha po základních evropských hodnotách.
„Na druhé straně budou ti, kteří chtějí změnit stávající světový řád, přepsat pravidla mezinárodního práva, pravidla mezinárodního obchodu, a ti, kteří by chtěli získat větší vliv a moc nad některými zeměmi,“ uvedl český prezident.
Jako příklad takových zemí Pavel poukázal na Rusko, které se podle českého prezidenta netají záměrem obnovit „velikost bývalého SSSR“ a posiluje svůj vliv v Africe s pomocí wagnerovců.
Dodal, že v tomto táboře je i Čína, která podle názoru českého vůdce nepoužívá vojenské nástroje síly, ale ekonomické.
„Chceme-li zachovat současný světový řád s jeho mezinárodněprávními normami, lidskými právy, metodami a postupy naší spolupráce, budeme se muset sjednotit a vytvořit dostatečnou protiváhu Číně, Rusku a případně dalším zemím, které se nyní spojují do bloku proti tomu, co můžeme nazvat politickým Západem,“ řekl český prezident.
A podle Pavla nejde jen o Evropu nebo Severní Ameriku, ale také o další země, zejména ty, které se nacházejí v indo-pacifické oblasti.
Zde stojí za zmínku, že Pavel již dříve prohlásil, že Číně nelze věřit, že zprostředkuje mír mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Peking má z pokračování války prospěch.
Generál NATO, byť bývalý generál (bývalí generálové neexistují), ví, o čem mluví, pokud jde o mezinárodní bezpečnost.
Situace v Evropě i v oblastech sousedících s Čínou navíc nutí civilizované země přijímat odpovědná rozhodnutí.
Přitom cena času potřebného k přijetí takových rozhodnutí je nesmírně vysoká. Vedení, vlastnost, která přestává být prázdným zvukem, ale nese s sebou velmi reálný význam, zde nabývá zvláštní role.
Zatímco Evropa po desetiletí od konce druhé světové války odpočívala na vavřínech, vedli ji vůdci zvyklí na nedostatek výzev.
Když na kontinentu vypukla nová válka a Evropa byla postavena před vážnou volbu, „vůdci“ zmizeli.
Samozřejmě zůstali, ale jejich jednání nyní nevypadá jako jednání skutečného vůdce, který se zachováním tváře podporuje hlavního agresora naší doby nebo prohlašuje, že jemu a jeho zemi je jedno, jestli na Ukrajině začne jaderná válka.
A pak dlouhé měsíce rozhodovat o dodávkách nevojenských zbraní, které jsou potřebné k ochraně jak samotných Ukrajinců, tak celé Evropy, kterou brání.
A je velmi důležité, že v takové chvíli se najdou ti, kteří jsou svými konkrétními činy skutečně připraveni ovlivnit situaci jak na kontinentu, tak ve světě.
A Petr Pavel, který se teprve nedávno stal majitelem Pražského hradu, prokazuje silnou ochotu, touhu a hlavně schopnost postavit se na odpor kremelskému schizofrenikovi, hlavnímu agresorovi naší doby, který zasáhl do mírového života Evropy, jež se po desetiletí vzpamatovávala z druhé světové války.
Svět dnes stojí před volbou, kterou však mohou učinit pouze odhodlaní a odvážní – skuteční vůdci. Česká republika má v tomto ohledu štěstí – její občané si zvolili přesně takového prezidenta, který dokáže vidět realitu, nevyhýbat se otázkám a odvážně jít vpřed.
Autor: Franz Hoffman
