Na řadě míst v Česku si dnes lidé připomněli 55. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou do bývalého Československa. Politici ve svých projevech dávali do souvislosti tehdejší invazi s nynějším děním na Ukrajině, která čelí zhruba 1,5 roku ruské vojenské agresi. Invaze do Československa začala v noci z 20. na 21. srpna 1968 a již první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel.
Vzpomínkové akce před pražskou budovou Českého rozhlasu se po mnoha letech zúčastnila také hlava státu, pietnímu aktu přihlížely desítky lidí včetně pamětníků. Prezident Petr Pavel uvedl, že na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968 a Rusko se od té doby nijak nezměnilo. „I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích,“ řekl. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Ukrajina celému světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako před 55 lety. „Pamatujme si, že svobodu můžeme mít buď celou, včetně všech rizik a zkoušek, které s sebou přináší, nebo ji nebudeme mít vůbec,“ zdůraznil ve vystoupení Fiala.
Ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu z loňského února připomněla před rozhlasovou budovou také předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968,“ uvedla. Stejně jako předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zmínila Pekarová Adamová známé heslo ze srpna 1968 „jsme s vámi, buďte s námi“. „Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi,“ nabádala.
Vystrčil uvedl, že příjezd vojsk Varšavské smlouvy znamenal velkou depresi a smutek, neodnesl ale touhu po svobodě, kterou země získala v roce 1989. Češi jsou podle něho silným a nezdolným národem, který se nikdy nevzdává.
Vzpomínkové akce se konaly například také v Brně, v Liberci a v Bratislavě. Slovenský premiér Ľudovít Ódor míní, že odkaz srpna 1968 nebyl s ohledem na situaci na Ukrajině nikdy tak aktuální jako nyní. „Tak, jak se tehdy Kreml obával, že demokratizační proces u nás bude inspirací pro ostatní státy takzvaného východního bloku a oslabí jeho moc, tak se dnes Rusko obává, že svobodná a demokratická Ukrajina je něco, co je nepřípustné, a snaží se tento proces vojensky potlačit,“ řekl Ódor.
V Brně politici položili věnce k pamětní desce Danuše Muzikářové, kterou zastřelily české ozbrojené složky v srpnu 1969 při demonstraci při prvním výročí okupace. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) uvedl, že Rusko se chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu. Liberecký primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) nabádal při pietním shromáždění k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
