Pro zachování současného rozsahu pravomocí prezidenta republiky jsou dvě třetiny obyvatel Česka. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti předchozímu šetření z ledna 2020 významně ubylo lidí, kteří by kompetence hlavy státu omezili. V současnosti jich je osm procent. Naopak podpora posílení prezidentových pravomocí vzrostla, v aktuálním průzkumu se pro tuto možnost vyslovila více než pětina dotázaných.
V české společnosti dlouhodobě převládá přesvědčení, že stávající pravomoci českého prezidenta by měly zůstat zachovány. „Je dominantní po celou dobu sledování, to je od roku 2002,“ uvádí CVVM. Na přelomu letošního června a července se pro tuto variantu vyslovilo 66 procent účastníků průzkumu. Že by kompetence hlavy státu měly být rozšířeny, bylo přesvědčeno 22 procent dotázaných, opačný postoj zaujala necelá desetina respondentů.
Oproti průzkumu z ledna 2020 stoupl o šest procentních bodů podíl lidí, kteří jsou pro zachování současného rozsahu prezidentských pravomocí. Kromě toho se o osm procentních bodů zvýšil počet těch, kteří si přejí jejich rozšíření. Naopak o 11 procentních bodů ubylo lidí vyslovujících se pro zúžení pravomocí.
„Absolventi vysokých škol se relativně častěji vyslovovali pro zachování stávajících pravomocí a méně často byli pro jejich rozšiřování. Pro zúžení pravomocí prezidenta se pak ve zvýšené míře vyslovovali lidé, kteří ve druhém kole prezidentských voleb podpořili Andreje Babiše,“ uvádí CVVM.
Z průzkumu dále vyplynulo, že podle 78 procent občanů má hlava státu mít možnost udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným osobám. Více než dvě pětiny dotázaných souhlasily s tím, že prezident má mít pravomoc zastavit soudní řízení proti obviněným. Polovina respondentů vyjádřila mínění, že zastavení soudního řízení by nemělo být v pravomoci hlavy státu.
Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že prezident by měl mít pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby pouze ve výjimečných případech vymezených ústavou. Pro to, aby tak mohla hlava státu učinit kdykoliv podle vlastního uvážení, se vyslovilo 16 procent dotázaných. Pět procent respondentů se vyslovilo zcela proti existenci této pravomoci.
V porovnání s výzkumem z ledna 2020 stoupl o čtyři procentní body počet lidí, kteří by prezidentovi dali právo rozpustit dolní komoru parlamentu podle vlastního uvážení. Podíl těch, kdo si přejí, aby pravomoc prezidenta rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané ústavou, se zvýšil o tři procentní body a dosáhl tak dosud nejvyšší úrovně v průzkumech CVVM na toto téma. Naopak o šest bodů na tři procenta klesl podíl nerozhodnutých, který tak je dosud nejnižší.
Autory průzkumu zajímal rovněž postoj veřejnosti k prezidentské pravomoci zamítnout zákon přijatý Parlamentem. Pro zachování možnosti přehlasování prezidentského veta Sněmovnou, se vyslovilo 52 procent respondentů. Alternativnímu řešení, že by prezident mohl vetovat zákony s konečnou platností, je otevřena třetina českých občanů. Necelá desetina respondentů vyjádřila názor, že odmítnutí parlamentem přijatého zákona by vůbec nemělo být v pravomoci prezidenta.
V porovnání s výzkumem za ledna 2020 se o šest procentních bodů zvýšil podíl těch, kdo by uvítali možnost vetování zákonů prezidentem s konečnou platností. „Názor, že prezident nemá mít právo veta, je v současnosti na svém historickém minimu,“ uvádí CVVM.
