Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, a to především vojenské a hospodářské. Podle něj je to trend, který začal před rokem 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, a neúspěšná válka jej urychluje. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to napsal v analýze pro ČTK.
Odborník uvedl, že pokud zůstaneme v Evropě, tak se zdá, že narůstá ruský vliv v Maďarsku a na Slovensku. „Podle mého soudu jde o důsledek informačních a vlivových operací, které Rusko dlouhodobě vede v celé Evropě. Co se týče mimoevropských zemí, tak se vykrystalizovala skupina přibližně 40 států takzvaného globálního Jihu, která ruskou agresi proti Ukrajině aktivně neodsuzuje. Neznamená to ale, že by ruskou politiku podporovala,“ uvedl Kříž.
Podle něj tyto státy jenom sledují svoje hospodářské zájmy a těží z ruské slabosti. Do této množiny podle něj patří Čína i Indie. Podle Kříže má dnešní Rusko jenom dva autentické spojence, totiž Bělorusko a podmíněně Arménii. „Zároveň ale probíhají opačné procesy v postsovětském prostoru, kde upadá ruský vliv na Kavkaze a ve Střední Asii. A zdá se, že tato válka tyto trendy spíše urychluje. Viditelné je to zejména v Kazachstánu a ve výše zmíněné Arménii,“ sdělil odborník.
Rusko podle něj ztrácí pozici státu schopného hrát roli „jazýčku na vahách“ ve světové politice. Ztrácí kapacity světové dění ovlivňovat. „Zejména kapacity vojenské a hospodářské. Ale opět jde o trend, který začal dávno před rokem 2022 a neúspěšná válka jej pouze urychluje,“ uvedl Kříž.
Pokud jde o schopnosti ve smyslu ovlivňovat světové veřejné mínění, Kříž si nemyslí, že by do tohoto okamžiku tato schopnost Ruska zásadně poklesla. „Podle mého soudu ruská propaganda a její spolupracovníci ve světě fungují vcelku efektivně podobně jako před válkou. Avšak vliv vlastním příkladem v případě Ruska nefunguje. Málokdo ve světě chce ‚být a žít jako Rusko‘,“ míní Kříž.
Uvedl, že pokud Rusko odejde z války s nějakým „výpalným“ v podobě teritoriální zisku, bude to podnětem pro revizionistické státy, usilující o změnu současného mezinárodního řádu či revizi hranic stanovených po nějaké válce nebo mírové smlouvě, aby se také pokusily někde něco získat. Pokud podle odborníka Rusko utrpí porážku, tyto revizionistické státy budou mít podle něj námět k přemýšlení.
Uvedl, že ruská invaze je pouze důsledkem přesvědčení mocných v Moskvě, že bude „krátkou vítěznou válku“, která posílí ruskou pozici. „A že USA se po porážce globálního Západu v Afghánistánu nezmohou na reakci, která by Rusku výrazně uškodila. A přirozeně důsledkem naprosto bezprecedentního podcenění akceschopnosti ukrajinského státu. Ukázalo se, že Moskva nezná ani situaci na svém ‚zadním dvorku‘,“ uvedl Kříž.
