Většina nemocnic v ČR podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, některé jako následná péče, rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Řekl to dnes na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic. ČLK v závěrečném usnesení podpořila protesty lékařů a vyzvala nemocniční lékaře, aby se do nich zapojili.
„Za mnohem menší peníze dostávají pacienti dostupnost a kvalitu západních zemí. Děje se to na úkor lidí, kteří ve zdravotnictví pracují,“ řekl Kubek. Výše základní mzdy je spolu se změnou zákoníku práce důvodem, proč část nemocničních lékařů podalo výpověď z dobrovolné přesčasové práce od prosince. Žádají, aby byla podle délky praxe za 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy 65.000 až 130.000 korun.
Protestující lékaři chtějí změnu zákoníku práce na původní hodnotu 416 hodin přesčasů za rok, od října byla zdvojnásobena na 832. Chtějí také umožnit 24hodinový pobyt lékaře na pracovišti, které současnému znění zákoníku práce odporují. „Pokud budeme dodržovat zákoník práce, tak bude na českém trhu chybět 5000 lékařů,“ řekl v diskusi poslanec KDU-ČSL Tom Philipp. Pokud se objem přesčasů sníží na 416 hodin, tak se podle něj v současné situaci v květnu vyčerpají.
Komora podpořila změny, které protestující požadují. „Česká lékařská komora vyzývá všechny lékaře a lékařky pracující v nemocnicích, aby se do akce zapojili tím, že vypoví či odmítnou uzavírat dohody o práci přesčas a budou v prosinci 2023 pracovat pouze v rozsahu základní pracovní doby. Komora vyzývá všechny ostatní lékaře, aby své nemocniční kolegy solidárně podpořili,“ píše se v usnesení přijaté většinou delegátů.
Meziročně by se měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít téměř o 20 miliard víc. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Výslovně je to uvedeno v úhradové vyhlášce, kterou ministerstvo rozdělení peněz na příští rok řeší.
Podle Kubka to ale reálné dopady na platy konkrétních lidí mít nemusí. „Nic nedonutí zřizovatele té nemocnice, aby se to skutečně do platů a mezd promítlo. Není žádná jiná cesta než závazné tarifní tabulky,“ řekl. Platy podle tarifních tabulek mají pracovníci ve státních zařízeních, například ve fakultních nemocnicích. Dalšími zřizovateli jsou například kraje, města nebo jsou zařízení soukromá. „Ani navýšení tabulkových platů na ně nedopadne přímo,“ oponoval Válek. Později doplnil, že se nebrání diskusi o čemkoliv, záležet ale bude na rozhodnutí vlády.
Podle dřívějších vyjádření zdravotnických odborů se organizace, které vyplácejí smluvní mzdy, často jejich výší přizpůsobují. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních nemocnicích činila 104.652 korun. Z toho 42 procent tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80.331 korun. Podle lékařů ale vykazované počty přesčasů neodpovídají realitě, platy tak dostávají za víc odpracované práce.
Podle Válka je systémovým řešením samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který bude připravovat. „Nebudu slibovat něco, co je nereálné. Že během půl roku změníme systém, který 25 let funguje,“ řekl ministr. Podle nového viceprezidenta ČLK Jana Přády je ale třeba právě proto, že změny jsou během na dlouhou trať, začít s nimi právě teď.
Změny podle Válka musí mít čas se projevit. „Cokoliv změníme ve zdravotnictví, nebude-li to deset nebo 15 let takto fungovat, tak se situace nezlepší,“ řekl novinářům Válek. Zlepšení vidí v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, které ministerstvo připravuje.
Komora také přijala usnesení, ve kterém vyslovila nespokojenost s prací Válka jako ministra. Kromě komory ho kritizoval i poslanec Kamal Farhan (ANO), který je stínovým ministrem zdravotnictví tohoto hnutí. V nemocnicích pracuje 22.000 lékařů a 48.000 sester, pro každého by podle něj bylo možné přímo vyčlenit z těchto 6,8 miliardy nárůst 9500 korun měsíčně. Pokud by se započítali i další zaměstnanci ve zdravotnictví, šlo by podle Farhana o 110.000 lidí a nárůst o 5000 korun měsíčně. Válek ale dříve plošný nárůst odmítl, chce nechat volnou ruku managementům nemocnic.
Znovu jednat s ministrem zdravotnictví budou zástupci protestujících lékařů a zdravotnických odborů ve středu. Válek novinářům řekl, že jim chce předložit několik krátkodobých řešení jejich požadavků. Jaká to budou, neupřesnil.
