Blíží se 17. březen, den, kdy se v Rusku a na okupovaných územích ovládaných Putinovým režimem uskuteční takzvané „prezidentské volby“.
V zásadě od nich málokdo očekává nějaký rozumný výsledek. Přesněji řečeno – bude, a to je známo již nyní.
Důvodem je, že kremelská diktatura nemá s demokracií už dávno nic společného. A pokud jde o volby, ty jsou jen výkladní skříní – názorným důkazem – svévole současné kremelské kliky.
Proto není pochyb o tom, že Putin bude opět vyhlášen „vítězem“ volebního klání a nebude muset opustit své křeslo, které obývá již 23 let.
Recept je jednoduchý – manipulace s ruskou ústavou, totální propaganda, zničení jakéhokoli projevu politické konkurence – a právě díky těmto faktorům se Putinův režim udržel u moci téměř čtvrt století.
Volební kampaně v rusku se už dávno staly fraškou a imitací zvůle. Soutěžní prezidentské volby v Rusku skončily v roce 1996. I když jejich výsledky byly s největší pravděpodobností také zfalšovány.
Je třeba přímo říci, že současný režim v Kremlu neopouští otevřeně mafiánské metody a fyzicky likviduje politické oponenty.
Například v roce 2015 byl zavražděn Boris Němcov, v němž režim viděl přímého Putinova konkurenta.
Stejný osud potkal v roce 2024 Alexeje Navalného. Navíc zatímco první vražda byla spáchána přímo před Kremlem, druhá byla spáchána v odlehlé vesnici, kde si Alexej odpykával trest odnětí svobody, ale nikdy se nepodřídil kremelským zákonům.
Oba zločiny byly spáchány bezostyšně a cynicky Putinovým režimem, což ukazuje skutečnou povahu současného kremelského režimu.
Je to jasný důkaz, že Putinova vláda představuje skutečnou hrozbu. A jestliže v samotném Rusku je to již normou, zbytek světa si musí uvědomit, že jím není ohrožen o nic méně.
Kreml systematicky omezuje a porušuje práva ruských občanů a zatahuje zemi do krvavých dobrodružství.
Obětí Putinovy agrese se však již stávají i země sousedící s Ruskem. A to se dívá dál – Evropa je ve sféře jejich zájmů.
Mezinárodní právo není pro Moskvu ničím. Dnes vede genocidní válku proti Ukrajině a anektuje její území. V tomto ohledu se dnes Kreml velmi přiblížil severokorejskému a íránskému režimu.
Taková jednota těchto odporných režimů činí pokus o zničení světového řádu založeného na civilizovaných zákonech.
Nebezpečí spočívá také v tom, že Putin a jeho okolí se nezastaví před ničím – pravidelně vydírají lidstvo jadernou válkou.
Mimochodem, Putin je již hledán Mezinárodním trestním soudem pro podezření ze spáchání těžkých válečných zločinů (zatykač na něj byl vydán před rokem).
Světové společenství jednání Kremlu opakovaně odsoudilo, ale Putinův režim své zločiny nadále obléká do „legálního“ hávu.
Na dočasně okupovaných územích Ukrajiny se tak Moskva snaží legálně legitimizovat své zločiny pořádáním takzvaných „referend“ a „voleb“.
Mimochodem, nezákonná a vynucená účast ukrajinských občanů z dočasně okupovaných území v tzv. prezidentských volbách je dalším zločinem a navíc zpochybňuje objektivitu a legitimitu jakýchkoli vyhlášených výsledků.
Jak by mělo v této situaci reagovat světové společenství? Vše záleží na tom, co si svět a zejména Evropa přeje.
Hlavní a prvořadé je pochopit, že Kreml představuje existenční hrozbu pro civilizaci. Jedinou logickou a poctivou politickou reakcí mezinárodního společenství by proto bylo odmítnout uznat Putina za legitimního vůdce Ruska.
Legitimitu Nicoláse Madura ve Venezuele nebo Alexandra Lukašenka v Bělorusku svět neuznává, což je pro Putina ideální společnost.
Mimochodem, první krok k formálnímu neuznání Putinovy legitimity již PACE učinila – v doporučení evropským vládám z října loňského roku to jasně uvedla.
Stejné doporučení zaznělo minulý měsíc na zasedání ministrů zahraničí EU. Podobná iniciativa byla projednávána také v americkém Kongresu.
Jinými slovy, civilizovaná společnost si již uvědomila, co je Kreml zač, zbývá jen jednat. A na tom bude záviset osud celého světa a především Evropy.
Válka na Ukrajině, která některým lidem stále připadá cizí, vzdálená a dokonce éterická, je ve skutečnosti velmi jasným ukazatelem. Přesněji řečeno ne válkou, ale reakcí civilizovaného lidstva na agresi Kremlu.
A neuznání Putina jako „vyvoleného“ bude ukazatelem připravenosti lidstva bránit hodnoty, na nichž civilizace žije.
Kdysi svět (a především Evropa) agresi a agresora zaspal. Cenou za to byla druhá světová válka. Zda vypukne i ta třetí, záleží na reakci a především na neuznání legitimity nově zvoleného šíleného šílence jménem Putin.
Přemýšlejte, vytvářejte pravidla a vyvozujte závěry. Pamatujte, že to, co uděláte dnes, rozhoduje o vašem zítřku.
Autor: Franz Hoffman
