Práce učitele je extrémně náročná a je čím dál náročnější. ČTK to u příležitosti oslavy dnešního Dne učitelů v Pedagogickém muzeu v Praze řekl státní tajemník ministerstva školství Ondřej Andrys. Učitel v současnosti podle něj už nemůže být jen odborníkem na svůj předmět a didaktiku, ale musí mít širokou paletu specifických znalostí a dovedností, bez kterých se neobjede. Zmínil prevenci rizikových jevů, řízení třídy nebo práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami či talentovanými dětmi.
„Mluvíme-li o významu učitelské profese a nezbytnosti se jí věnovat a podporovat ji, tak samozřejmě jedním dechem musíme hovořit o těch ostatních pedagogických pracovnících a specialistech, kteří tam jsou. Specifická kategorie jsou pak ti nepedagogové, bez kterých by ten proces taky nemohl fungovat,“ řekl.
V minulosti byl podle Andryse učitel v mnoha ohledech autoritou sám o sobě. „Dnes je situace malinko posunutá. Učitel musí mnohem více děti zaujmout, aby si autoritu získal. Nebo ji samozřejmě může vynucovat nějak, ale ono se to úplně nedaří, úplně to nefunguje,“ řekl.
To, jak lidé vnímají učitelskou profesi, se podle něj zlepšuje, „ale zdaleka ne tak, jak bychom si všichni přáli,“ řekl. Úkolem společnosti zůstává poukazovat na důležitost profese a to, jak pozitivní vliv může mít učitel na formování mladých lidí a na společnost obecně. Zlepšuje se podle něj i přístup mladých lidí k pedagogickému vzdělání. „Pro mnoho mladých lidí už studium na fakultě připravující budoucí učitele není nouzovou volbou, to často dřív bývala nějaká rezerva nebo jistota. Dnes je mnohem více těch, kteří si cíleně profesi volí,“ řekl.
Ačkoliv se dnes řadu věcí dokážou děti naučit samy, společnost se podle Andryse bez učitelů neobejde. Učitel žáky dokáže provést souvislostmi, zasadit informace, které si žáci často dokážou zjistit sami, do kontextu, uvedl. „U nás je obrovská závislost toho, jak se dětem ve vzdělávání daří, jak v něm fungují, na socioekonomických parametrech,“ řekl Andrys. Učitel či škola jako taková podle Andryse může situaci pomoci, ačkoliv nedokáže vyřešit vše.
Postupně se podle Andryse daří proměňovat i vzdělávání budoucích učitelů. Pomoci má podle něj například kompetenční rámec absolventa učitelství, který definuje, jaké znalosti a dovednosti má absolvent mít.
„Doufejme, že v mnoha případech se ti učitelé necítí už tak moc podhodnocení, přestože samozřejmě vždycky je kam růst a ta práce si to zaslouží. Ale současně je potřeba vidět výsledky té práce,“ řekl. Připomněl, že za posledních pět let plat učitelů roste.
Podle dat ministerstva školství byl plat učitelů v regionálním školství ve veřejných školách v roce 2018 průměrně 34.913 korun hrubého měsíčně, loni to bylo průměrně 49.867 korun. Letos mají učitelé podle loni schválené novely dostávat 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Částka se pro letošek vypočítává z průměrné mzdy roku 2022, která činila podle ČSÚ 40.317 korun.
