Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.
Podle českého ministra středoevropský region po integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance věřil, že časy silové politiky, válek a únosů skončily. Ostražitost Evropanů klesla a Moskva se mezitím připravovala na svůj návrat, poznamenal Lipavský.
„Dnes ty stejné tanky, které sledovali naši otcové a dědečkové v ulicích Budapešti a Prahy, zabíjí lidi na Ukrajině,“ uvedl šéf české diplomacie. „Scenérie se mění, ruská imperiální krutost pokračuje,“ doplnil. Cílem Ruska je podle něj zničit Ukrajinu a přizpůsobit ji vlastnímu brutálnímu stylu myšlení. „Je to o rozvrácení naší části Evropy,“ konstatoval Lipavský.
Rusko podle něj deklarovalo, že bojuje proti „kolektivnímu Západu“, což podle něj může být jedním z mála pravdivých odhalení ruského prezidenta Vladimira Putina. „Válka na Ukrajině je naší válkou. V sázce je naše budoucnost,“ řekl. „Pokud dovolíme Rusku zničit Ukrajinu, pokud bude beztrestně pokračovat v agresi, další predátoři ve světě udělají totéž,“ řekl ministr na univerzitě, která vychovává budoucí státní zaměstnance a experty na mezinárodní vztahy, obranu a bezpečnost.
Ve svém projevu Lipavský několikrát odkázal na spisovatele Milana Kunderu, který z Československa emigroval v 70. letech minulého století do Francie. „Sovětskou nadvládu nad střední Evropou považoval nejen za politickou katastrofu, ale také za útok na naši civilizaci,“ řekl ministr.
Šéf české diplomacie také připomněl několik letošních výročí, která se týkají Česka i Maďarska: 35 let od změn v roce 1989, 25 let od vstupu do NATO a 20 let od rozšíření EU o deset zemí.
Maďarsko se právě připravuje na své předsednictví v Radě EU a podle Lipavského se s ním Česko shoduje na většině jeho priorit. „Jedna otázka bude zároveň pro budoucnost Evropy klíčová. Touto otázkou je, jak se vypořádáme s agresí Ruska vůči Západu. Jsem přesvědčen, že naše dvě země mají v tomto boji zvláštní úlohu. Jsme těmi, kdo unikli z vězení, které pro nás a kolem nás vybudovala Moskva po druhé světové válce,“ uvedl ministr s tím, že Moskvě nelze dovolit, aby takové vězení vybudovala znovu.
Česko a Maďarsko se ovšem v názorech ruskou agresi na Ukrajině i na formy podpory napadené zemi výrazně liší. Zatímco Praha poskytuje Kyjevu i vojenskou pomoc, Budapešť nikoliv. Maďarský premiér Viktor Orbán udržuje úzké ekonomické vztahy s Ruskem, kritizuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi a odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou podporu. V minulosti prohlásil, že válka může skončit pouze skrze vyjednávání. Jak by bylo v současné situaci možné dosáhnout mírových hovorů, neuvedl.
Lipavský: V zájmu Evropy je, aby se Ukrajina ubránila ruské agresi
Největší hrozbou pro bezpečnost je ruský imperialismus, je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem v Budapešti to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, které napadené zemi nedodává zbraně.
Česko a Maďarsko se výrazně liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy podpory napadené země. Zatímco Česká republika poskytuje i vojenskou pomoc, Maďarsko takový postoj nesdílí.
Česko bude Ukrajinu v jejím legitimním boji proti ruskému agresorovi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné, řekl Lipavský. Je podle něj v zájmu Evropy a její bezpečnosti, aby se Ukrajina ubránila a aby byla schopna obnovit svoji územní celistvost a kontrolu nad mezinárodně uznávanými hranicemi. Český ministr to považuje nejen za realistické, ale i za nutné, nemá-li být Rusko do budoucna ještě větším ohrožením než nyní. Překreslování hranic v Evropě silou by podle Lipavského mělo nedozírné důsledky pro mezinárodní řád, stabilitu a prosperitu.
Pro evropskou bezpečnost podle českého ministra nikdo nedělá tolik, jako Ukrajinci. Lipavský zopakoval, že Česko podporuje desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který považuje za jediný realistický způsob ukončení války. Rusko podle šéfa české diplomacie porušuje všechny základní bezpečnostní zásady.
Americký prezident Joe Biden ve středu po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Zatímco česká vláda rozhodnutí ocenila, Szijjártó prohlásil, že jej musí hodnotit američtí občané.
„V listopadu budou mít možnost říct, jakou budoucnost si představují pro Spojené státy, a tím pádem řeknou, jakou budoucnost z hlediska války nebo míru přejí světu. Doufám, že jejich rozhodnutí se přikloní k míru a ne k eskalaci války,“ poznamenal maďarský ministr s poukazem na listopadové prezidentské volby v USA, v nichž se téměř jistě utkají exprezident Donald Trump a současná hlava státu Joe Biden.
Szijjártó poznamenal, že maďarský postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu je známý – Budapešť nikdy nedodávala na Ukrajinu zbraně, neboť takové dodávky prodlužují válku. Maďarský ministr přitom opět hovořil o nutnosti jednání o míru.
Ukrajina podle Lipavského musí být suverénním aktérem, který bude promlouvat do mírového uspořádání. „Pokud bychom měli špatný mír v Evropě, jenom jím budeme dále živit agresora,“ dodal český ministr.
