Pavel se Zelenským jednal o mírovém plánu, muniční iniciativě či vstupu do EU

Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Spojenci na summitu NATO učinili další krok, aby se aliance stala silnější a občané byli více v bezpečí, uvedl český prezident Pavel ve Washingtonu.

Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.

Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před dnešním jednáním Rady NATO-Ukrajina. Také on mezi tématy jednání zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. „Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru,“ uvedl Zelenskyj.

Jednání ve Švýcarsku v polovině června vycházela především z desetibodového Zelenského plánu, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu.

Český premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka munice zajištěné skrze českou iniciativu před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně Černochová poté upřesnila, že se jednalo až o 50.000 kusů munice. Česko na doručení spolupracovalo s Německem. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze. Česko, které vyhledává munici na trzích mimo EU, na iniciativu přispělo téměř 866 miliony korun. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500.000 kusů munice.

Rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii zahájila Ukrajina koncem června na první mezivládní konferenci v Lucemburku. Za historický den pro Ukrajinu i Evropu to tehdy označil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

  EU do konce roku obdrží 12,5 milionu vakcín Pfizer/BioNTech

Pavel: Spojenci učinili na summitu další krok k posílení NATO a bezpečí občanů

Spojenci na summitu Severoatlantické aliance (NATO) učinili další krok k tomu, aby se aliance stala silnější a občané byli více v bezpečí. Po středečním prvním pracovním zasedání lídrů členských států NATO to na síti X uvedl prezident Petr Pavel, který vede českou delegaci.

„Shodli jsme se na poskytnutí další pomoci Ukrajině, aby se mohla lépe bránit ruské agresi. Vítám také skutečnost, že doporučení pro nový strategický přístup vůči Rusku jakožto všeobecné a dlouhodobé hrozbě budou prezentována před příštím summitem,“ uvedl Pavel.

Lídři podle něj také poděkovali Jensi Stoltenbergovi za jeho deset let ve funkci generálního tajemníka NATO. Na podzim jej vystřídá dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte.

Stoltenberg po úvodním jednání řekl, že NATO si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem. Otázkou podle něj není, zda se tak stane, ale kdy. Potvrdil závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi bilion korun).

Účastníci summitu hovořili také o Číně i v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech. Podle šéfa NATO je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.

Pavel podpořil dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině i její vstup do NATO

Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se již třetím rokem brání ruské invazi. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl novinářům při příchodu na dnešní jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do aliance je nezvratný.

  Ruské střely zasáhly nákupní středisko v Kremenčuku, bylo plné lidí

Pavel se nejdříve vrátil k úterním projevům generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a amerického prezidenta Joea Bidena na slavnostním ceremoniálu v auditoriu Andrewa Mellona. Stoltenberg poznamenal, že NATO je nejúspěšnější aliancí na světě. U Bidena ocenil oznámení, že Spojené státy a další spojenci poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky.

Do závěrů summitu by se podle Pavla mělo dostat, že Rusko je nejnaléhavější bezpečnostní výzvou a že Ukrajinu je potřeba podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Zároveň by do komuniké mělo být zahrnuto, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný; je to důležité proto, že pro ukrajinské občany, pro ukrajinské ozbrojené síly je mimořádně důležité udržovat vysokou morálku, poznamenal prezident. „K tomu potřebují perspektivu. Perspektiva je právě daná tím, že proces (přijetí do aliance) bude označen za nezvratný,“ podotkl.

V úterý se Pavel ve Washingtonu setkal s představiteli Kongresu, mimo jiné s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Dnes český prezident uvedl, že se překvapivě shodli na všech zásadních tématech, ať už se to týká Ukrajiny, vztahu k Rusku, k Číně či globální provázanosti bezpečnostních problematik.

Zpoždění v podpoře obrany Ukrajiny stála zemi mnoho životů i část území

Ukrajina nedostávala zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území, řekl Pavel v dnešní debatě na diskusním fóru při příležitosti summitu NATO.

Podpora Ukrajiny je záležitostí principu, je o tom, zda chceme žít ve světě, kde záleží na pravidlech a kde i malé státy jsou chráněny a mají garance k dosažení svých ambicí, uvedl Pavel. Nicméně Ukrajina podle hlavy státu neobdržela zpočátku vše, co potřebovala pro úspěšnou obranu.

„Byla zde nějaká zpoždění, mezery, které stály Ukrajinu spoustu životů a kus území. A samozřejmě i určitou sebedůvěru co se týče dosažení vlastních cílů,“ řekl prezident.

  USA obviní Rusko ze snahy ovlivnit volby v roce 2024, uvedla CNN

Nyní se podle Pavla spojenci snaží Ukrajině dát vše pro obranu jejího území a zamezení dalšího ruského postupu. Pokud by Rusko mělo možnost uspět, nebude žádná šance na ukončení války, na jednání o míru, míní. Ukrajina podle českého prezidenta potřebuje munici, zbraně a systémy protivzdušné obrany.

Zároveň ale Pavel považuje za zásadní jednat na diplomatické a politické úrovni a získat podporu co nejvíce zemí k tomu, aby byl vyvinut tlak na Rusko a Čínu sednout si k jednacímu stolu za smysluplných podmínek.

Podle Pavla není možné přijmout, že by okupovaná ukrajinská území byla uznána za ruská, znamenalo by to odmítnutí principů, na kterých je vystavěna společnost. Realisticky je podle něj ale nutné přijmout, že části ukrajinských teritorií budou dočasně okupovány. Taková situace by ovšem neměla bránit v pokračování integrace Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekl prezident.

Diskuse s českým státníkem se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová a americký senátor James E. Risch.

Frederiksenová poznamenala, že ve spojeneckých zemích je dostatečné množství systémů protivzdušné obrany a že lepší využití najdou na Ukrajině, než v západní části NATO. Aliance i EU je silnější než před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, nicméně je podle ní potřeba zrychlit podporu Ukrajiny.

Dánská premiérka nevidí žádné náznaky, že by Rusko zamýšlelo s válkou skončit. V Evropě podniká kybernetické a hybridní útoky, šíří dezinformace, nechvalně působí v Africe či na Blízkém východě, míní Frederiksenová. „Snaží se destabilizovat vše, v co věříme,“ řekla.

Rusko vede válku na Ukrajině, protože tato země se nachází v jakési šedé zóně a není pod aliančním deštníkem, uvedla Kallasová. Ukrajina se podle ní bude muset stát členem NATO. Šedé zóny jsou podle estonské premiérky zdroji potenciálních konfliktů.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com