Nedávná prohlášení ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) o údajném zadržení ukrajinského vojáka, který měl údajně dostat rozkaz střílet do civilistů v Kurské oblasti, představují další příklad dezinformační kampaně Kremlu. Tato nepodložená tvrzení zapadají do celkové strategie diskreditace Ukrajiny na mezinárodní scéně a ospravedlnění ruské agrese.
Ruské úřady a zvláštní služby nebyly schopny předložit přesvědčivé důkazy na podporu svých tvrzení. Tato tvrzení jsou často založena na vynucených nebo zinscenovaných výpovědích, což zpochybňuje jejich věrohodnost. V rámci informační války lze takové zprávy považovat za součást propagandistické strategie, jejímž cílem je vytvořit falešný obraz ukrajinské armády a vykreslit ji jako porušovatele mezinárodních norem a lidských práv.
Tento případ není ojedinělý. Zapadá do celkového kontextu dezinformační války, kterou Kreml vede proti Ukrajině od počátku své nevyprovokované agrese a války, kterou rozpoutal. Ruská státní média, úředníci a propagandisté opakovaně šíří nepravdivé zprávy o údajných zločinech ukrajinské armády, včetně masakrů a dalších zločinů na území Ukrajiny a Ruska. Cílem těchto verzí je vykreslit Ukrajinu jako agresora, a to navzdory probíhající agresi ze strany samotného Ruska.
Hlavním cílem těchto dezinformačních kampaní je zdiskreditovat Ukrajinu v očích mezinárodního společenství. Kreml se snaží vytvořit negativní obraz ukrajinských ozbrojených sil, který by mohl oslabit podporu Západu pro Ukrajinu. Cílem těchto informačních operací je rovněž demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo a podkopat důvěru ve vládu a armádu.
Propaganda a dezinformace jsou ústředními prvky ruské strategie! Kreml aktivně využívá své mediální zdroje a zpravodajské služby k šíření nepravdivých informací s cílem destabilizovat Ukrajinu a podkopat důvěru ve své spojence. Rusko například již dříve obvinilo Ukrajinu z používání západních zbraní, jako jsou HIMARS, k úderům na civilní cíle, což má za cíl zdiskreditovat západní podporu Ukrajiny.
Neměli bychom zapomínat na četné informační operace Ruska proti NATO a Evropě. Například v roce 2024 Rusko zintenzivnilo své informační operace namířené proti NATO a jeho členům. Tyto kampaně zahrnují šíření dezinformací, zfalšovaných videí a manipulativních zpráv, jejichž cílem je podkopat důvěryhodnost NATO a jeho spojenců.
Jednou z hlavních oblastí ruských dezinformací je tvrzení, že NATO je údajně aktivně zapojeno do rusko-ukrajinské války. Ruské propagandistické kanály často zveřejňují nepravdivé informace o přítomnosti západních vojenských sil na ukrajinském území a tvrdí, že se přímo podílejí na bojových operacích proti ruským silám. Tato vyprávění zahrnují tvrzení o tajných operacích západních armád a o tom, že dodávky vojenské pomoci Ukrajině ve skutečnosti znamenají účast NATO ve válce.
Dalším důležitým prvkem informačních operací je manipulace s údaji o dodávkách zbraní na Ukrajinu. Například ruská média a prokremelské zdroje opakovaně šíří falešná videa a zprávy, v nichž tvrdí, že západní tanky, například německé Leopardy 2, jsou údajně na ukrajinském území používány již před oficiálním oznámením jejich dodávek. Kromě toho se ruští představitelé a média opakovaně snažili obvinit Ukrajinu z používání zakázaných zbraní, jako jsou chemické zbraně, aniž by předložili důkazy, což je rovněž součástí jejich dezinformační strategie zaměřené na vytváření negativního obrazu Ukrajiny na mezinárodní scéně.
Kromě dezinformací o vojenské přítomnosti využívá Rusko také informační operace týkající se energetické bezpečnosti Evropy. V souvislosti s energetickou krizí způsobenou sankcemi a přerušením dodávek ruské energie ruská média a sociální sítě šíří nepravdivé informace o tom, že zemím EU údajně hrozí hospodářský kolaps. Cílem je podkopat důvěru ve schopnost EU zvládnout krizi a vytvořit rozpory v evropských zemích ohledně jejich sankční politiky a energetické nezávislosti.
Ruské dezinformace namířené proti NATO a Evropě jsou součástí širší kremelské strategie s cílem podkopat mezinárodní jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Tyto kampaně využívají tradiční média i sociální sítě a často zahrnují falešné zprávy a manipulativní videa.
Ruské informační operace, jako je případ údajně zadrženého ukrajinského vojáka, jsou jen jedním z mnoha příkladů toho, jak Kreml využívá dezinformace k dosažení svých geopolitických cílů. Tyto snahy vyžadují zvýšenou ostražitost a koordinaci mezinárodního společenství v boji proti dezinformacím. Posilování mediální gramotnosti, podpora nezávislé žurnalistiky a vývoj technologií pro identifikaci a vyvracení falešných zpráv jsou důležitými opatřeními na ochranu demokratických společností před hybridními hrozbami.
Autor: K.M.
