Biden oznámil „Putinovu daň“. Co bude dál se světem?

Reuters

Americký prezident Joe Biden v komentáři k současné ekonomické situaci v zemi označil to, co se děje, za „Putinovu daň“ na potraviny a benzín.

„Nikdy jsme neviděli něco jako ‚Putinovu daň‘ na potraviny a benzín najednou,“ řekl v projevu v Los Angeles s tím, že válka, kterou rozpoutal ruský prezident proti Ukrajině, vedla k vyšším cenám nejen ve Spojených státech.

Tak reagoval šéf Bílého domu na zveřejnění květnových údajů o inflaci, která se ukázala být rekordní za posledních 40 let.
Podle amerického statistického úřadu, zveřejněného 10. června, vyšlo najevo, že v květnu meziroční inflace v USA zrychlila na 8,6 procenta a stala se nejvyšší od minulého století, čímž překonala rekord z prosince 1981.

Rekordní inflace je také pozorována v EU. Zároveň se kvůli nedostatku obilí, které Ukrajina tradičně vyváží, ocitly miliony lidí především v Africe na pokraji hladu.

Je pozoruhodné, že situace v samotné Ruské federaci vypadá ještě depresivněji. Zatímco však ve vyspělých zemích se diskutuje o problémech s ekonomikou, v Rusku, které utrpělo mnohem více než USA a EU, mluví Kremlem ovládaná média o problémech západních zemí a o rekordní inflaci v Ruské federaci přitom mlčí.

V zásadě nejde o žádnou novinku – Rusové jsou už dávno zvyklí žít ne svou vlastní realitu.

Ale pro Evropu je toto téma velmi aktuální. A ti, kteří věřili (ano a stále věří), že válka na Ukrajině je někde hodně daleko, je na čase se nad tím zamyslet.

Válka totiž nejsou jen výbuchy, právě tomuto druhu agrese nyní Ukrajina čelí. Zbytek Evropy řeší druhou stranu vojenského konfliktu – ekonomickou.

Devastace, která vždy následuje po každé válce, už začíná cítit. Ukrajinská vláda uvádí konkrétní čísla, kolik peněz bude potřeba k obnově země.

Částku téměř 600 miliard dolarů oznámil premiér Šmygal před měsícem.

  K čemu je Blatného PES? Školy budou otevírat podle jiného klíče

Země EU také počítá ztráty. Jenže tady je ten paradox – pokud hlavní část evropských mocností chápe důvody toho, co se děje, a vidí východisko ze situace v pacifikování agresora, pak jsou tací, kteří věří, že agresora je potřeba uchlácholit.

Tedy představte si situaci, kdy se vám do domu dostal zločinec, který krade, znásilňuje a zabíjí. A přitom se snažíte udělat vše pro to, aby se necítil nepříjemně.

Přibližně takto jednají současní lídři v EU. A pokud německá kancléřka jasně nemluví o svém postoji a všemožně ho zakrývá „správnými“ slovy, pak francouzský prezident přímo mluví o nutnosti „zachránit tvář Putinovi“.

A v této době se Evropa začíná dostávat do inflační díry. Ve skutečnosti už tam je. A zatímco lidé jako Macron a Scholz naivně věří, že flirtování s Putinem může zachránit před ekonomickým a politickým kolapsem, on pokračuje ve své krvavé práci na Ukrajině, čímž útočí na celý kontinent.

V tomto ohledu je postoj majitele Bílého domu vědomější a přesnější. I když existují otázky ohledně Bidena. Za všechno by samozřejmě neměl být zodpovědný prezident Spojených států, ale jeho kroky před rokem způsobují nedorozumění.

Počínaje prezidentským obdobím hlasitými prohlášeními o Putinovi, několik měsíců poté Biden spolu s Merkelovou zahájili oživení Nord Streamu 2, plynovodu, který je Putinovým hlavním strategickým projektem desetiletí, ne-li celých jeho dvaceti let.

Ve skutečnosti tímto krokem američtí a němečtí vůdci dali zelenou kremelskému trpaslíkovi – jakési carte blanche.

A nyní Ukrajina, stejně jako celá Evropa, sklízí plody takové politiky. Co to je – politická krátkozrakost nebo záměrná informovanost?

Odpovědi budou pravděpodobně uvedeny později. Ale už teď vidíme, jak se ta samá Merkelová snaží vybělit a ospravedlňovat tehdejší činy. Pravděpodobně to, co se dnes děje na Ukrajině, byla studená sprcha pro její železné vědomí.

  Washington - Moskva. První krok k míru. Co očekávat od jednání?

Ale ať je to jak chce, v současné situaci je důležité dělat závěry z minulosti a neopakovat stejné chyby. Právě na tom, jak správné budou tyto závěry, závisí budoucnost Evropy i celého světa.
A je velmi důležité pochopit, že agresora může zastavit pouze demonstrace připravenosti vzdorovat mu, soudržnost a jednota civilizovaného světa, která by měla být silnější než nedostatečnost a mánie notorického „vůdce“ RFii.

V zásadě to určí, jak moc se svět ponoří do poválečné deprese a jak rychle se z ní dokáže dostat.

Prozatím je hlavním odstrašujícím prostředkem proti Kremlu odolnost ukrajinského lidu, který chrání Evropu před „ruským světem“. A na tom, jak úspěšný bude výsledek pro Ukrajinu, závisí budoucnost celého civilizovaného světa.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..