Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají do konce letošního roku, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.
Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.
„Většina bodů z plánu závisí vyloženě na něm (Bidenovi). Na dalších spojencích také, ale jsou v něm určité body, které závisí na dobré vůli a podpoře ze strany Spojených států,“ řekl dnes Zelenskyj. O svých záměrech chce ve Spojených státech, kam pojede příští týden, mluvit také s oběma prezidentskými kandidáty, tedy viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.
Agentura Reuters podotýká, že Zelenskyj sice pravidelně informuje, že na plánu dál pracuje, ale o jeho obsahu toho zatím moc neprozradil.
„Celý plán závisí na rychlých rozhodnutích našich partnerů. Plán závisí na rozhodnutích, která by měla padnout mezi říjnem a prosincem, aniž by tento proces nabíral zpoždění,“ řekl ukrajinský prezident.
Von der Leyenová dnes v Kyjevě se Zelenským mluvila například o tom, jakou podporu ukrajinské energetiky chystá před nadcházející zimou Evropská unie. Oznámila také, že EU poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard Kč). Podle Zelenského poslouží tyto peníze k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a energetiky a k nákupu zbraní od ukrajinských zbrojovek.
EK hodlá poskytnout Ukrajině půjčku v hodnotě až 35 miliard eur
Evropská komise (EK) hodlá poskytnout Ukrajině půjčku v objemu až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard Kč). Na návštěvě Kyjeva to dnes oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Půjčka je součástí plánu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 poskytnout Ukrajině úvěry za 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu Kč), jejichž záruky mají tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Evropská komise v tiskové zprávě upozornila, že plánovanou půjčku ještě musí schválit Evropský parlament a kvalifikovaná většina členských států Evropské unie. To znamená, že musí souhlasit 15 zemí s minimálně 65procentním podílem na počtu obyvatel EU.
„Je to další velký příspěvek EU k obnově Ukrajiny,“ napsala von der Leyenová na síti X. „Nepolevující ruské útoky znamenají, že Ukrajina potřebuje pokračující pomoc ze strany EU,“ uvedla rovněž.
Půjčka 35 miliard eur by podle tiskové zprávy měla být součástí navrhovaného úvěrového mechanismu, který by měl podporovat EU a partnery ze skupiny G7 při poskytování půjček Ukrajině v hodnotě až 45 miliard eur. Mechanismus bude financován mimořádnými příjmy ze zmrazených ruských aktiv i příspěvky členských států EU a dalších zemí, píše EK.
„Díky využití mimořádných příjmů plynoucích z ruských aktiv bude Kreml přímo platit za škody, které způsobil svou brutální válkou,“ uvedl místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Úvěrová pomoc připravená ve spolupráci s partnery z G7 podle něj umožní Ukrajině financovat okamžité potřeby, zajistí makroekonomickou stabilitu země a poskytne finanční prostředky nutné k odolání ruské agresi.
Lídři zemí skupiny G7 se na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěrové pomoci Ukrajině shodli na červnovém summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že zmrazená ruská aktiva by měla být využita „k ochraně životů na Ukrajině před ruskou agresí“.
Skupina G7 krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 zmrazila ruská aktiva v hodnotě kolem 300 miliard dolarů, napsala agentura Reuters. Ve finančních institucích v členských zemích EU byla podle Evropské komise zmrazena aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur.
