Norsko po vzoru Finska zvažuje výstavbu plotu na hranicích s Ruskem.
A podobné kroky skandinávských zemí se stávají trendem – bezpečnost je prvořadá.
Norská vláda zvažuje výstavbu plotu podél hranice s Ruskem, aby zlepšila bezpečnostní situaci v zemi.
Takový krok chce vedení země zopakovat s ohledem na zkušenosti sousedního Finska.
Mimochodem, právě po rozhodnutí Finska uzavřít všechna kontrolní stanoviště na hranici s Ruskem kromě jednoho přišlo s podobnou iniciativou Norsko, které deklarovalo připravenost zastavit činnost jediného kontrolního stanoviště na hranici s Ruskem.
Oznámil to premiér království Jonas Gahr Stiore v odpovědi na otázku: „Je vhodné následovat finský příklad a uzavřít hranici s Ruskem?
Šéf norského kabinetu sebevědomě potvrdil připravenost tak učinit, „pokud to bude nutné“. Zároveň dodal, že Norsko pozorně sleduje situaci ve Finsku a Estonsku.
Finské úřady obvinily Rusko, že do země záměrně posílá žadatele o azyl bez dokladů, a v reakci na to se rozhodly uzavřít 7 z 8 hraničních přechodů.
Od 25. listopadu bude otevřen pouze jeden finsko-ruský hraniční přechod Raija-Joosepi, kde budou moci žadatelé o azyl požádat o mezinárodní ochranu.
Finská pohraniční stráž oznámila, že v posledních měsících se přes přechody na jihovýchodní hranici pokoušelo do Finska dostat mimořádně velké množství lidí bez vstupních dokladů.
Plot by měl pomoci v případě, že dojde k přílivu uprchlíků z Ruska do Norska.
K podobné situaci prý došlo ve skandinávské zemi v roce 2015, kdy přes Sturskoog – jediný hraniční přechod mezi Norskem a Ruskem – dorazilo pěšky a na kolech 5 000 žadatelů o azyl z Ruska.
Tehdy norská ministryně spravedlnosti Emilie Enger Mehlová uvedla, že vybudování plotu by mohlo být jedním ze způsobů, jak zlepšit bezpečnostní situaci.
Nyní se podle NRK Melleová inspirovala příkladem Finska, které na hranicích s Ruskem pokračuje ve výstavbě plotů.
Zdůraznila, že výstavba plotů je nákladný proces, a proto je nutné posoudit proveditelnost takových investic.
Šéfka ministerstva spravedlnosti se domnívá, že by se mohlo investovat zejména do nákupu bezpilotních letounů pro hlídání území a také do zvýšení počtu pohraničníků ve Sturskogu.
Publikace dodala, že zatím není jasné, zda se bavíme o postavení plotu podél celé norsko-ruské hranice, nebo jen na jejím samostatném úseku.
Pokud jde o délku pozemní hranice mezi Norskem a Ruskem, je to 200 km.
Norsko loni opakovaně vyjádřilo připravenost v případě potřeby zastavit práci jednotného kontrolního bodu na hranici s Ruskem.
Nedávno bylo oznámeno, že Norsko zavádí zvýšená bezpečnostní opatření na hranicích na východě provincie Finnmark, kde sdílí hranici s Ruskem, s ohledem na možné hrozby.
Jak vidíte, „Rusko sebevědomě vstává z kolen“, jak prohlásil Putin na začátku své kampaně v kremelských úřadech moci.
Výsledek, vidíte sami: z mocné země se silnou armádou a rostoucí ekonomikou se Rusko před očima celého světa mění v obrovský odporný stát marginalizovaných lidí, s nimiž nikdo nechce jednat.
A jejich „vůdce“, který se za své činy stal neotřesitelným, je oficiálně uveden jako zločinec, na kterého Haag vydal zatykač.
Situace s touhou sousedů ohradit se před divokým Ruskem je potvrzením marginálnosti, divokosti a zaostalosti moderního Ruska, které jejich „prezident“ stále zatahuje do hluboké díry.
Pravda, samotné obyvatelstvo se tomu příliš nebrání, nebo spíše prakticky vůbec nebrání, přičemž Putina vnímá jako svého spravedlivého císaře.
V takové situaci zbývá civilizovanému světu jediné – ohradit se a nenechat „ruský svět“ přiblížit se k sobě.
Zda v případě divoké Moskvy pomůže jen zeď, je otázkou, neboť touhy současné kremelské kliky jsou stále agresivnější a krvavější.
Hlavním odstrašujícím prostředkem je dnes Ukrajina a její obyvatelé, kteří se postavili na obranu své země, a tím ochránili zbytek Evropy.
Pochopení této skutečnosti může zachránit kontinent před otřesy. Nedorozumění povede k nejnepředvídatelnějším důsledkům. Vzpomínka by měla vystřízlivět ty, kteří stále doufají, že zpacifikují kremelského Fuhrera tím, že mu předají Ukrajinu.
Historie si pamatuje, jak nedávno (před méně než 100 lety) bylo Československo předáno dalšímu „sběrateli půdy“. V důsledku toho se lidstvo dostalo do druhé světové války.
Chcete nové experimenty, chcete si ověřit, jak se dnešní agresor zachová?
Zatím je to řečnická otázka. Je to jeden z těch, které by se neměly převádět do praxe.
Protože je lepší dnes finančně a vojensky pomáhat ukrajinským obráncům, než zítra se sami chopit zbraní, bránit s nimi své domovy ve Varšavě, Praze, Berlíně atd.
Vy, evropští občané, však máte vždy na výběr. Mimochodem, velmi přesně to formuloval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg: „My platíme penězi, ale Ukrajinci platí krví.“
Mimochodem, pro ty, kteří to nechápou, objasnil: „Pokud dovolíme Putinovi vyhrát, po mnoho let budeme všichni platit mnohem vyšší cenu.
Zamyslete se, pánové Evropané, vyvodte správné závěry a podnikněte nezbytné kroky. Koneckonců, váš zítřek bude záviset na tom, co uděláte dnes.
Autor: Franz Hoffman
