Česká republika volí prezidenta

Nový rok pro Čechy přináší nové vedení země – občané České republiky volí prezidenta. Právně tato pozice v České republice není dominantní v triumvirátu moci (prezident-vláda-odbor).

Podle Ústavy má hlavní pravomoci vláda a pravomoc prezidenta je spíše omezená. Zkušenosti současného šéfa Pražského hradu Zemana však ukázaly, že s chutí a umem se jím skutečně stát může.

Bitva o prezidentský úřad proto vůbec není slavnostní událostí. Volba Čechů navíc určí cestu, kterou se Česká republika zítra vydá.

Současné volby jsou třetí přímou prezidentskou volbou v historii země. Předtím byl garant zvolen Parlamentem České republiky.

Pokud žádný z uchazečů nezíská více než 50 % hlasů, proběhne druhé kolo (27. a 28. ledna). O právo stát se prezidentem se utkají dva nejlepší z prvního kola.

Seznam těch, kteří chtějí získat klíče od Pražského hradu, je poměrně pestrý a čítá devět kandidátů – od podnikatele až po bývalého šéfa vlády.

Andrej Babiš, bývalý předseda vlády ČR a šéf parlamentního hnutí ANO; Jaroslav Bašta – člen parlamentního hnutí „Svoboda a přímá demokracie“ (SPD); Marek Hilšer – senátor, frakce Starosta; Karel Diviš – podnikatel v oblasti informačních technologií; Tomáš Zima – bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze; Danuše Nerudová – bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně; Petr Pavel – armádní generál ve výslužbě, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky, bývalý šéf Vojenského výboru NATO; Josef Středula – předseda Českomoravské konfederace odborových organizací; Pavel Fischer je nezávislý senátor.

Skutečnými kandidáty na prezidenta jsou však podle sociologů tři kandidáti, jejichž šance jsou téměř vyrovnané.

STEM provedla v prvních dnech roku 2023 průzkum, podle kterého Andrej Babiš v prvním kole získal 27,9 procenta hlasů, generál Petr Pavel 26,7 procenta a na třetím místě je Danuše Nerudová s 24,4 procenta.

  Alkohol není jediným nepřítelem jater

Ve druhém kole ale bývalý premiér, který je lídrem vyhlášeného průzkumu, výrazně ztrácí, za svým pravděpodobným rivalem (Pavelem nebo Nerudovou) zaostává o 10-20 procent.

„Muselo by se stát něco mimořádného, aby kandidát, který je v průzkumech tak daleko za svými potenciálními soupeři, vyhrál volby,“ říká ředitel STEM Buchtík.

Za pravdu Babišovi může hrát fakt, že byl zproštěn obžaloby v kauze podvodu, který podle odborníků radikálně změnil předvolební ladění.

Expremiér byl obviněn, že 2 miliony eur přidělené Evropskou unií na podporu malého a středního podnikání použil na stavbu hotelu Čapí hnízdo, jehož pozemek v roce 2006 získal holding Agrofert, vlastněný Babišem.

Lídr opozičního populistického hnutí ANO, oligarcha a bývalý český premiér Andrej Babiš, byl 9. ledna (tedy pár dní před prvním kolem voleb) pražským městským soudem zproštěn obžaloby z napomáhání k dotaci EU. podvod – soud neshledal corpus delicti v Babišově jednání.

Mimochodem, jednomu z prvních Babišovi blahopřál maďarský premiér Orbán, který svému příteli poradil, aby „pokračoval v boji“. Tomu se však nelze divit, protože v tuzemsku se expremiérovi České republiky neřekne jinak než „český Orbán“.

Ale budiž, Babišovo nečekané zproštění viny změnilo před prezidentskými volbami náladu velké části české veřejnosti.

„Zprošťující rozsudek dává Babišovi a jeho týmu příležitost zahájit globální kampaň a pokusit se změnit poměr sil, který byl dosud pro expremiéra nepříznivý,“ řekl Martin Buchtík, ředitel Centra pro empirický výzkum STEM.

Babiš může při vstupu do druhého kola útočit na své oponenty z pozice soudem zproštěného muže, a proto je výsledek prezidentské kampaně nepředvídatelnější než jen před pár dny.

Miliardář Babiš, který má politický a ekonomický vliv a zároveň ovládá velkou část českých médií, je ale podle pozorovatelů pro velkou část proevropského českého elektorátu prostě nepřijatelný. Expremiérovi je navíc vytýkána jeho populistická a promaďarská politika.

  Rusko. Pozdrav z minulosti

Na druhou stranu se Babiš těší podpoře důchodců, kteří tvoří zhruba čtvrtinu českých voličů.

Pokud se ale Babiš musí snažit prokázat svou nezahraničnost v evropském prostoru, dva další skuteční kandidáti na prezidenta jasně demonstrují evropský vektor ve své politice.

Za hlavního Babišova konkurenta Petra Pavla politologové říkají jednašedesátiletý generál s vynikající třicetiletou vojenskou kariérou.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, první představitel východoevropské země, který předsedal Vojenskému výboru NATO, vyznamenán Čestnou legií za vedení francouzské jednotky jednotek OSN z obklíčení během chorvatsko-srbské války v roce 1993 .

„Vést se zkušenostmi a klidem v těžkých časech,“ zní Pavelův slogan kampaně.

Generálovým nedostatkem je však v očích některých voličů jeho členství v KSČ do roku 1989.

Další favoritkou v prezidentském klání je Danuše Nerudová, 44letá ekonomka a bývalá rektorka brněnské univerzity, která věří, že „klíčem ke všem změnám je reforma školství v České republice“. Její oporou jsou mladí voliči.

Za Nerudovou může hrát i fakt, že je jedinou ženou mezi kandidátkami. Svou roli v tom hraje i fakt, že v Česku se značné oblibě těší i prezidentka sousedního Slovenska Zuzana Čaputová.

Zatímco Pavel a Nerudová stojí o solidní proevropskou budoucnost České republiky, Andrej Babiš se opakovaně pokoušel hrát na poli euroskepticismu a rád se k Evropské unii vyjadřuje kriticky.

Pravda, nebrání mu to brát bruselské peníze – holding Agrofert je jedním z největších příjemců unijních dotací v Česku.

Důležitým momentem nynějších voleb bylo téma Ukrajiny – přesněji řečeno ruské vojenské agrese proti Ukrajině.

Z devíti kandidátů pouze pět jednoznačně podporuje dostupnou diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Pouze jeden – ne, tři se vyhnuly jednoznačné odpovědi.

„Ukrajina se odvážně brání ruské agresi a bojuje tak za naši svobodu. Musíme Ukrajině nadále pomáhat tím, že budeme nadále dodávat zbraně a vojenské vybavení, aby se Ukrajinci mohli bránit ruským útokům. Měli bychom se také zaměřit na humanitární pomoc, která pomůže obyvatelům Ukrajiny obnovit elektřinu,“ říká Danuše Nerudova.

  Odstřihnutí od ruského plynu

Generál Pavel také obhajuje plnou podporu Ukrajině: „Ukrajina byla násilně napadena Ruskem, které musí prohrát. Jinak bude svůj úspěch vnímat jako slabost Západu, což bude znamenat riziko pro naši bezpečnost. Proto budeme nadále podporovat Ukrajinu.

Babiš se o Ukrajině vyjadřuje velmi vágně, pravděpodobně se snaží hrát na obou volebních polích. „Musíme koordinovat pomoc se zeměmi EU a NATO,“ řekl.

Expremiér na začátku ruské invaze Putina odsoudil s tím, že nechápe, „proč útočil a čeho tím chce dosáhnout“. Přímým odpovědím na ukrajinské téma se přitom Babiš vyhýbá.

Poměry v prezidentském klání jsou docela zajímavé a rozhodnutí občanů České republiky může být docela nečekané, stejně jako kandidáti sami a jejich pozice.

Kam se Česká republika vydá zítra, závisí na dnešní volbě obyvatel České republiky.

Ostatně, jak řekl Václav Havel: „Svobodné a nezávislé státy nejsou možné bez svobodných, seberespektujících a soběstačných občanů.“

Pamatujte si to, svobodní lidé svobodné země.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com