Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hostitel schůzky, německý kancléř Olaf Scholz, už na úvod setkání prohlásil, že EU je úplná jen s balkánskými zeměmi v ní, a obzvlášť Srbsko a Kosovo vyzval k odložení historických sporů v zájmu společné budoucnosti.
Zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska dnes v Berlíně podepsali mimo jiné akční plán pro vznik společného regionálního trhu a novou dohodu o mobilitě, jejíž součástí je i snadnější přístup k vysokoškolskému vzdělání. Země tak reagovaly na žádost EU, aby před plnoprávným členstvím v EU prohloubily vzájemnou hospodářskou spolupráci. Podle von der Leyenové bude díky tomu jednodušší i jejich integrace do společného unijního trhu.
Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Albánie i Bosna a Hercegovina mají status kandidátské země. Kosovo podalo žádost o členství v prosinci 2022. V rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, téměř všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už předběžně uzavřeny. Kromě zástupců šestice balkánských zemí, Scholze a von der Leyenové se schůzky v Berlíně účastnili i zástupci dalších evropských států. Byl mezi nimi i maďarský premiér Viktor Orbán, předseda chorvatské vlády Andrej Plenković či zástupce Británie, která sama EU opustila. Česko součástí berlínského procesu není, i když dlouhodobě rozšíření EU o země západního Balkánu podporuje.
Předsedkyně Evropské komise připustila, že rozšíření o země západního Balkánu nebylo vždy pro Brusel prioritu, v posledních letech se to podle ní ale změnilo. Zdůraznila, že každá ze šestice zemí postupuje v procesu samostatně, vlastní rychlostí a celý proces je založen na zásluhách. Není podle ní možné, aby se země na cestě do EU vzájemně zdržovaly. Také Scholz hovořil o „společné perspektivně“, ani podle něj ale není možné, „aby se země vzájemně blokovaly“.
Scholz už na úvod vrcholné schůzky řekl, že EU „je úplná jen se zeměmi západního Balkánu“. Zvlášť Srbsko a Kosovo vyzval, aby „nechaly historii za sebou a vydaly se na cestu mírové budoucnosti“. Kosovo v roce 2008 vyhlásilo po krvavé válce nezávislost na Srbsku, Bělehrad ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka. Scholz označil po summitu proces smiřování Srbska a Kosova za „neuspokojivý“.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková už na počátku října na přípravné schůzce ministrů zahraničí před dnešním summitem řekla, že nyní mají balkánské země „historickou šanci“ na naplnění dlouholetých slibů členství v EU. Překážky podle ní ale kladou vlastním zemím někteří politici, mimo jiné udržováním úzkých vazeb na ruského prezidenta Vladimira Putina, který v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, a rozpoutal tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.