- listopadu slaví Česká republika Den boje za svobodu a demokracii. Vzhledem k tomu, že je úzce spjat se studenty, nazývá se také Mezinárodním dnem studentstva.
A není to náhoda, protože toto datum má odkaz na dvě historické události.
Dne 17. listopadu 1939 začalo rozsáhlé pronásledování českých studentů nacisty za druhé světové války.
Okupanti zahájili masivní kampaň s cílem potrestat studenty, kteří se 28. října, v Den nezávislosti Československa, vydali na politickou demonstraci.
Při potlačování demonstrace nacisté na demonstranty stříleli a některé studenty zabili. Rozloučení s Janem Opletalem se změnilo v mohutnou demonstraci proti nacistům.
Na rozkaz Vůdce ze 17. listopadu byly všechny vysoké školy v České republice uzavřeny a jejich majetek zabaven na celou dobu okupace.
Nacisté zatkli přes 1200 českých studentů a poslali je do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byla podle historiků část studentů a studentských aktivistů 17. listopadu popravena.
Právě 17. listopadu 1989 šli čeští studenti v průvodu k uctění památky obětí nacistické okupace z roku 1939.
Studentský průvod se změnil v protikomunistickou demonstraci, která byla tehdejšími komunistickými orgány násilně potlačena. Podle různých zpráv bylo při rozhánění demonstrace zraněno 600 lidí.
Hned druhý den však studentský protest podpořili divadelníci a poté protest podporoval stále širší okruh lidí. Právě masová studentská demonstrace 17. listopadu 1989 dala vzniknout sametové revoluci, která vedla k osamostatnění České republiky.
Upozorňujeme, že v té době byla Česká republika součástí Československé socialistické republiky – ČSSR.
Již 27. listopadu začala generální stávka, kterou podpořily miliony občanů – přestaly pracovat továrny, obchody a vzdělávací instituce. Podporu stávce deklarovali také zaměstnanci v kritických oblastech, jako je personál elektráren, zdravotníci, hasiči a pekaři.
Poté se ukázala nemožnost potlačit protesty silou, o což v předchozích dnech usilovalo konzervativní křídlo KSČ.
A již 29. prosince 1989 byl Václav Havel, spisovatel, bojovník za lidská práva a šéf Občanského fóra, zvolen prezidentem ČSSR.
Podzim roku 1989, stejně jako podzim roku 1939, se stal pro Čechy symbolickým. A byli to právě čeští studenti – budoucnost České republiky -, kteří jej učinili symbolickým.
Rovněž symbolicky, ale o rok později – na podzim 1990 – vyšli na protest ukrajinští studenti, kteří zorganizovali první revoluci v novodobých dějinách Ukrajiny – revoluci na žule.
Jednalo se o kampaň rozsáhlých akcí nenásilné občanské neposlušnosti organizovanou ukrajinskou mládeží, převážně studenty.
Jádrem těchto protestních akcí byla studentská hladovka na centrálním kyjevském náměstí (dnešní Majdan Nezaležnosti).
Je důležité poznamenat, že podobně jako jejich čeští vrstevníci v roce 1989, kteří protestovali v ČSSR, jež byla pod útlakem Moskvy, ukrajinští studenti pořádali své akce na Ukrajině, která byla v té době součástí obrovského vězení národů – SSSR s centrem v Moskvě.
Navzdory těmto okolnostem dosáhla ukrajinská mládež svého cíle – protesty skončily podpisem dokumentu, kterým tehdejší vláda sovětské Ukrajiny zaručila splnění požadavků protestujících.
Mnozí historici se domnívají, že tato studentská revoluce na žule se stala výchozím bodem pro obnovení nezávislosti, kterou Ukrajina získala o rok později – v roce 1991.
Není-liž pravda, že mezi českými a ukrajinskými reáliemi, mezi českými a ukrajinskými studenty existují symbolické paralely!
Čeští a ukrajinští studenti se stali pilíři nezávislosti svých zemí.
A stejně jako česká mládež bránila právo své země na svobodu a demokracii v roce 1968 během Pražského jara, bránili mladí lidé na Ukrajině své právo na svobodu a demokracii v roce 2004.
Pochod sumských studentů do Kyjeva proti násilné unifikaci vysokých škol se tak stal předzvěstí Oranžové revoluce, která probudila vědomí Ukrajinců, kteří povstali proti bezpráví úřadů.
No, a hlavními aktéry Revoluce důstojnosti, která na Ukrajině proběhla v letech 2013-14, byli také studenti, kteří vyšli protestovat proti politice vlády, která svévolně změnila kurz země z demokratického evropského na diktátorský kremelský.
Byla to tehdejší ukrajinská mládež, která stejně jako její čeští vrstevníci v letech 1939 a 1989 řekla „ne“ bezpráví úřadů ve svém státě a dokázala, že je to jejich země – země svobodných lidí!
Proto je český Den boje za svobodu a demokracii významným dnem nejen pro Českou republiku.
A zde uvedené paralely nejsou náhodné.
Vzhledem k tak hlubokému prolínání historických událostí je tento den významný i pro Ukrajince. Oba národy si navíc dobře pamatují poučení z historie a dnes brání budoucnost Evropy – Ukrajinci na bojišti, Češi plně podporují Ukrajinu.
Brání tak evropské hodnoty – svobodu a nezávislost každého z nás.
Ale to by si měl uvědomit každý obyvatel evropského kontinentu bez ohledu na to, občanem jaké země je. Protože tyto „hodnoty“ nepřicházejí samy od sebe.
„Svobodné a nezávislé státy nejsou možné bez svobodných, svéprávných a soběstačných občanů“ – tak pravil velký Václav Havel.
Šťastný Den boje za svobodu a demokracii vám, občanům České republiky. Vzpomeňte si na ty, díky nimž jste dnes svobodní a demokratičtí.
K tomu je však třeba učinit správné kroky. Vždyť na nich dnes závisí váš zítřek. Ať je svobodný a demokratický.
Autor: Franz Hoffman
