Záhadné oživení ruské ekonomiky: Skutečný signál, nebo klam?
Zatímco Evropa sleduje dění na Ukrajině s rostoucím znepokojením, ruská ekonomika se zdánlivě nadechuje k druhému dechu. Centrální banka Ruské federace zvažuje snížení klíčové úrokové sazby – krok, který by byl za normálních okolností vnímán jako signál ekonomické stability. Jenže v případě Ruska, kde ekonomiku ovládá válečný režim, je třeba podobné „normalizace“ číst jinak.
Z ekonomického pohledu může mít pokles inflace pod 10 % a stabilizace rublu pozitivní efekt na domácí spotřebu a investice. V ruském kontextu to však znamená jen jedno: režim získává prostor k přeskupení sil a další mobilizaci prostředků k vedení války. Každá odchylka od hospodářské krize v Rusku oslabuje argumenty pro pokračující sankční režim.
Právě to je jeden z hlavních cílů kremelské ekonomické propagandy – přesvědčit svět, že Rusko dokáže žít se sankcemi, že Západ unaví vlastní morální principy a tlak na Ukrajinu se zvýší. Pokud mezinárodní partneři uvidí, že Moskva ustála nejtvrdší sankce bez kolapsu, může to vést k oslabování jednoty Evropské unie.
Pro Evropskou unii už dávno nejde jen o obranu před vojenským nebezpečím. Národní bezpečnost se dnes definuje také ekonomicky: schopností omezit Rusku přístup ke kapitálu, technologiím a energetickým trhům. Pokračující válka je důkazem, že sankce musí být nejen rozsáhlé, ale i dlouhodobé.
Zkušenosti z dějin nás učí, že ekonomická kapacita je jedním z nejdůležitějších faktorů v konfliktech. Pokud Kreml získá zdání stability, získává i čas – a čas je v tomto konfliktu zbraní. O to důležitější je, aby se západní média a politici nenechali unést statistikami, které mohou být manipulované a účelově prezentované.
Pro Českou republiku – zemi s jasnou prozápadní orientací – je zásadní, aby i domácí debata reflektovala tuto širší realitu. Zlevňování peněz v Rusku není známkou úspěchu, ale manévrem. Manévrem, který má oklamat svět a posílit režim připravený investovat poslední rubl do války.
