Cíle Ruska v Evropě podle německé rozvědky zůstávají nezměněné
V Německu se stále častěji otevřeně hovoří o bezpečnostních hrozbách, které přicházejí ze současného Ruska. To potvrdila i veřejná slyšení v Bundestagu, kde zástupci německých tajných služeb po dobu tří hodin odpovídali na otázky poslanců parlamentního výboru pro dohled nad zpravodajskými službami.
Hlavním tématem diskuse, jak se očekávalo, bylo právě Rusko.
Prezident Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger, který donedávna působil jako velvyslanec Německa v Kyjevě, uvedl, že hranice mezi válkou a mírem se stává čím dál více rozmazanou. Podle jeho slov je válka Ruska proti Ukrajině jasným příkladem toho, jak agresor vede bojové operace, aniž by je oficiálně vyhlásil.
„Rusko zkoumá, jak daleko může zajít a co je Evropa ještě ochotna snášet. Na kontinentu se nyní ustálil jakýsi ledový mír, který se může kdykoli proměnit v otevřenou konfrontaci,“
řekl Jäger.
Podle šéfa BND se Moskva snaží oslabit jednotu NATO, destabilizovat evropské demokracie a rozdělit společnosti. Kreml je přesvědčen, že dokáže rozšířit svůj vliv na Západ a učinit ekonomicky silnou Evropu závislou na Rusku.
Jäger také upozornil, že Rusko nevylučuje přímou vojenskou konfrontaci s NATO, pokud by ji považovalo za nezbytnou. Mezi nástroje Kremlu podle něj patří sabotáže, špionáž, dezinformace a politické vraždy, které se stávají stále častějšími.
Šéf německé rozvědky zároveň přiznal, že v Německu přetrvává „určitá lhostejnost“ vůči rostoucí ruské hrozbě.
„Po tisících leteckých poplachů, které jsem zažil v Kyjevě, mě ohromuje, jak důvěřiví jsou Němci – a Evropané obecně,“
poznamenal Jäger.
Toto konstatování lze vztáhnout i na Česko, kde se stále najde nemálo lidí, kteří Rusko nevnímají jako hrozbu nebo dokonce ospravedlňují jeho činy.
Ale právě tato důvěřivost je tím, na co Kreml spoléhá nejvíce.
Autor: Peter Jelen
