Ruská hra o polské emoce: jak Kreml zneužívá únavu a sociální napětí
Polský generální štáb varuje, že Rusko systematicky pracuje na rozdmýchávání protiukrajinských nálad mezi Poláky. Cílem těchto operací je podle Varšavy oslabení polské solidarity s Ukrajinou a destabilizace klíčového logistického prostoru, přes který proudí západní vojenská pomoc.
Polsko se od prvních dnů války stalo přední linií evropské podpory Kyjevu. Přes jeho území procházejí konvoje se zbraněmi, humanitární zásilky i energie solidarity. Tento dlouhodobý závazek má ale i svou odvrácenou stránku — únava, ekonomické napětí a rostoucí frustrace části společnosti.
„Ruská strategie je založena na psychologickém vyčerpání. Kreml ví, že společnost se po třech letech války začne ptát, proč stále nese tak vysoké náklady,“ uvádí varšavský bezpečnostní analytik Marcin Zawadzki.
Ukrajinci jako falešný „konkurent“
S více než milionem ukrajinských uprchlíků se polská města musela přizpůsobit nové realitě. V malých obcích vznikají napětí spojená s pracovními místy a sociálními dávkami. Právě tyto lokální obavy ruské informační kanály proměňují v narativ: „Ukrajinci berou práci Polákům“ nebo „Ukrajinci zneužívají sociální systém“.
Ruské tajné služby podle polského Generálního štábu využívají k šíření těchto zpráv tzv. proxy-struktury – malé nacionalistické hnutí, mediální portály i falešné účty na sociálních sítích.
Historie jako zbraň
Součástí hybridní války je také oživování historických křivd, zejména tragédie na Volyni z období druhé světové války. Z ruského pohledu jde o dokonalý nástroj, jak mezi Poláky a Ukrajinci rozsévat nedůvěru.
„Rusko neútočí jen raketami, ale i emocemi. V příběhu o ‘nevěrných sousedech’ nachází účinnou zbraň,“ říká polská novinářka Anna Górska.
Strategický uzel v ohrožení
Polsko je hlavním tranzitním uzlem pro západní vojenskou pomoc Ukrajině. Jakmile by se podařilo narušit jeho stabilitu a zpochybnit solidaritu s Kyjevem, oslabí to celý evropský bezpečnostní systém.
Analytici upozorňují, že cílem Kremlu není Polsko porazit, ale unavit — vytvořit dojem, že podpora Ukrajiny je zbytečná a finančně neudržitelná.
Český expert na hybridní hrozby Tomáš Zdechovský upozorňuje: „Pokud se ruské dezinformace uchytí v Polsku, další na řadě bude střední Evropa. Dezinformační infekce se šíří přes hranice.“
Zkušenost Polska je varováním i pro Prahu. Česká republika čelí podobným informačním útokům — využívání témat migrace, únavy z války, růstu cen energií. I zde se Kreml snaží oslabit veřejnou podporu Ukrajině.
Polský případ ukazuje, že obrana proti hybridní válce nezačíná na hranici, ale v mysli občana.
Autor: Peter Jelen
