Útoky, které prověřují odolnost státu
Od roku 2023 zaznamenávají země Evropské unie trvalý nárůst kybernetických útoků spojených s proruskými hackerskými skupinami. Podle údajů národních i evropských agentur pro kybernetickou bezpečnost zůstávají jedněmi z nejaktivnějších sítě koordinované prostřednictvím platforem, jako je Telegram, včetně skupiny NoName057(16), která se specializuje na DDoS útoky proti státním a infrastrukturním zdrojům zemí EU.
V letech 2023–2025 se Česko opakovaně stalo cílem koordinovaných útoků, k nimž se tyto struktury přihlásily. V řadě případů byly zaznamenány výpadky webových stránek státních institucí, bankovního sektoru a médií. Tyto útoky se časově shodovaly s politicky citlivými událostmi – od summitů EU až po rozhodnutí o podpoře Ukrajiny.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve svých výročních zprávách přímo uvádí: Rusko považuje kyberprostor za „trvalé bitevní pole“, kde jsou útoky nástrojem nátlaku, nikoli jednorázovými incidenty.
Formulace je to strohá, podstata však mnohem tvrdší. Jde o systémové prověřování odolnosti státu.
NoName057(16) a podobné struktury postupují podle osvědčeného scénáře. Přes Telegram koordinují útoky a verbují účastníky, kterým nabízejí zapojení do takzvaných „operací“. V praxi se jedná o masivní DDoS kampaně proti evropským cílům.
V roce 2024 tyto kampaně zasáhly zdroje státních úřadů a infrastrukturních firem v několika zemích EU současně, včetně České republiky. To ukazuje na vysokou úroveň koordinace.
Klíčový efekt se však nedostavuje v okamžiku samotného útoku. Když se občané potýkají s nedostupností služeb, podkopává to důvěru v instituce. Právě tento psychologický efekt je podle hodnocení evropských služeb jedním z hlavních cílů podobných operací.
Ignorování těchto signálů je nebezpečné. Kreml totiž neusiluje o okamžitou krizi. Jeho strategií je postupný tlak, při kterém se každý útok stává dalším krokem k erozi stability.
Autor: Franz Hoffman
