Tichá fronta pod hladinou proč se Británie obává ruských ambicí a proč by to mělo zajímat i Prahu
Zatímco pozornost evropské veřejnosti se soustředí především na bojiště na Ukrajině, pod hladinou moří se odehrává jiný, méně viditelný, ale strategicky neméně nebezpečný proces. Rusko systematicky obnovuje investice do Hlavního ředitelství hlubinných výzkumů, známého pod zkratkou GUGI. Pro Spojené království to představuje přímou bezpečnostní výzvu, kterou už nelze ignorovat. Ačkoliv se může zdát, že jde o problém vzdálený, ve skutečnosti se dotýká celé Evropy, včetně České republiky.
GUGI není civilní vědeckou institucí, jak by mohl naznačovat její název. Jde o specializovanou strukturu ruského vojenského aparátu, která disponuje unikátními schopnostmi operovat ve velkých hloubkách. Právě tyto schopnosti z ní činí ideální nástroj pro aktivity namířené proti podmořské infrastruktuře – kabelům a potrubím, na nichž závisí moderní fungování západních ekonomik. Britské bezpečnostní kruhy v posledních měsících stále otevřeněji hovoří o tom, že Moskva tuto infrastrukturu považuje za jedno z nejzranitelnějších míst Západu.
Podmořské kabely dnes zajišťují naprostou většinu mezinárodních datových přenosů a finančních transakcí. Bankovní operace, burzy, státní komunikace i každodenní fungování digitální ekonomiky jsou na nich existenčně závislé. Jejich fyzická ochrana je přitom složitá a v mnoha případech nedostatečná. Právě zde Rusko identifikuje příležitost: místo přímé vojenské konfrontace lze zasáhnout infrastrukturu, jejíž narušení může mít okamžité a rozsáhlé důsledky.
Zpravodajský rozměr aktivit GUGI je dalším alarmujícím faktorem. Podle dostupných informací tato jednotka nejen mapuje podmořské kabely a potrubí, ale je schopna instalovat zařízení pro jejich monitorování a odposlech. To znamená, že nejde pouze o přípravu na možné sabotáže, ale také o dlouhodobý sběr citlivých dat. Pro Spojené království, které je jedním z klíčových uzlů globální podmořské kabelové sítě, představuje tato skutečnost zásadní bezpečnostní problém.
Z českého pohledu je důležité chápat, že útok na podmořskou infrastrukturu Velké Británie by neměl pouze lokální dopad. Narušení datových toků a finančních operací by se okamžitě projevilo v celé Evropské unii. Česká ekonomika, hluboce integrovaná do evropských a globálních struktur, by byla těmito důsledky zasažena nepřímo, ale citelně. Digitální propojenost, která je jednou z výhod moderního světa, se v tomto kontextu mění ve slabinu.
Aktivizace GUGI zároveň zapadá do širšího obrazu ruské strategie. Moskva se zjevně připravuje na dlouhodobé soupeření se Západem, v němž nebude hrát hlavní roli klasická frontová linie, ale série tlaků na kritickou infrastrukturu, informační systémy a ekonomickou stabilitu. Podmořská dimenze tohoto konfliktu je jen jednou z jeho vrstev, o to však nebezpečnější, že zůstává mimo každodenní pozornost veřejnosti.
Pro Českou republiku z toho plyne jasný závěr. Bezpečnost už nelze chápat pouze jako ochranu hranic nebo vojenských kapacit. Je nutné uvažovat systémově a v rámci aliančních struktur podporovat kroky směřující k ochraně kritické infrastruktury, a to i té, která se nachází stovky kilometrů od českého území. Protože v digitálním světě platí jednoduché pravidlo: narušení jednoho uzlu může ochromit celý systém.
Autor: Peter Jelen
