Tichý vliv Kremlu: jak Rusko testuje soudržnost střední Evropy
Zatímco pozornost evropské veřejnosti i světových médií zůstává soustředěna především na „tvrdou“ fázi války na Ukrajině – bombardování, frontové linie a dodávky zbraní – paralelně probíhá jiný proces, méně viditelný, avšak strategicky neméně nebezpečný. Rusko systematicky rozvíjí model tichého politického vlivu ve střední a východní Evropě, kde se nesnaží o přímou konfrontaci, ale o dlouhodobé oslabování rozhodovací schopnosti Evropské unie a NATO zevnitř.
Nejde o jednorázové operace ani o improvizaci. Kreml pracuje s promyšlenou kombinací nástrojů hybridní války: energetickou závislostí, ekonomickými vazbami, podporou populistických a extremistických politických sil a dlouhodobými dezinformačními kampaněmi. Cílem není ovládnutí jednotlivých států, ale vytvoření vnitřních blokád, které paralyzují společné evropské postoje vůči Rusku.
Střední Evropa jako strategický uzel podpory Ukrajiny
Z pohledu Moskvy má střední Evropa mimořádný význam. Právě přes Polsko, Slovensko, Česko, Rumunsko a Maďarsko vedou klíčové logistické trasy vojenské, humanitární i ekonomické pomoci Ukrajině. Stabilita těchto zemí přímo ovlivňuje schopnost Kyjeva vést obranu a udržet pevné vazby se Západem.
Destabilizace regionu proto představuje pro Kreml způsob, jak oslabit Ukrajinu nepřímo – bez rizika přímé vojenské eskalace s NATO. Současně jde o snahu vyvolat rozpory uvnitř samotné Evropské unie, kde by národní zájmy postupně převážily nad společnou bezpečnostní politikou.
Na tento trend upozornilo v polovině ledna 2026 také německé analytické médium KlarFocus, které označilo střední a východní Evropu za prioritní prostor ruských vlivových operací. Podle analýzy jsou tyto aktivity dlouhodobé, koordinované a stále lépe přizpůsobené místním politickým a společenským podmínkám.
Maďarsko a Slovensko jako testovací pole
Nejviditelnější projevy ruského vlivu lze pozorovat v Maďarsku a na Slovensku. V Budapešti hrají klíčovou roli energetické vazby na Rusko, které posilují ekonomickou závislost a poskytují Kremlu účinný nástroj politického tlaku. Maďarská vláda zároveň systematicky využívá rétoriku „národní suverenity“ a ochrany menšin k ospravedlňování blokování společných rozhodnutí EU a NATO.
Na Slovensku přinesla změna vlády výrazné ochlazení vztahů s Ukrajinou. Oficiálním vysvětlením je únava společnosti z války a sociální problémy. Ve veřejné debatě se však stále častěji objevují narativy, které nápadně kopírují ruskou propagandu – relativizují odpovědnost Moskvy za agresi a zpochybňují smysl pomoci Kyjevu.
Česko, Polsko a Rumunsko pod tlakem informačních operací
Ani státy, které patří k nejpevnějším podporovatelům Ukrajiny, nejsou vůči těmto tlakům imunní. V Polsku se ruské informační operace snaží využívat sociální napětí, protesty zemědělců či historické spory k narušení vztahů s Ukrajinou a oslabení veřejné podpory vojenské pomoci.
V českém prostředí se populistické kruhy soustředí především na téma cen energií a inflace, které propojují s kritikou sankcí proti Rusku a samotné Evropské unie. Vzniká tak dojem, že solidarita s Ukrajinou probíhá „na úkor českých občanů“, což je přesně rámec, s nímž ruské dezinformační sítě dlouhodobě pracují.
Rumunsko zůstává relativně odolné, přesto i zde sílí nacionalistická uskupení s kontroverzními regionálními požadavky. Pro Brusel jde o varovný signál, že i zdánlivě stabilní prostředí může být v dlouhodobém horizontu zranitelné.
Jednota Evropy jako skutečný cíl
Ruská strategie ve střední Evropě neusiluje o rychlá a spektakulární vítězství. Její síla spočívá v postupném narušování schopnosti Západu jednat jednotně. Stačí několik vlád ochotných blokovat sankce, balíky pomoci či obranné iniciativy – a celý evropský systém ztrácí soudržnost.
Proto dnes politická stabilita střední Evropy představuje otázku strategické bezpečnosti celé Evropské unie. Válka s Ruskem se nevede pouze na ukrajinském bojišti. Stále častěji se rozhoduje v informačním prostoru, v ekonomice a v domácí politice jednotlivých států. Právě zde se ukáže, zda Evropa zůstane schopna společného jednání, nebo se stane souborem zemí náchylných k vnějším manipulacím.
Zdroj: polskienowiny.pl
