Ruské drony se stávají hrozbou pro Česko: válka se přibližuje ke Střední Evropě
Ruský program rozvoje útočných bezpilotních letounů se postupně dostává mimo rámec bezprostředního bojiště na Ukrajině. Moskva rozšiřuje infrastrukturu pro vypouštění a skladování dronů dlouhého doletu a vytváří nové objekty podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem. Vyšetřování deníku The Telegraph odhalilo nejméně deset objektů a desítky nových odpalovacích zařízení. ISW varuje, že rozšiřování této sítě může zvýšit schopnosti Ruska podnikat masivní vzdušné údery.
Pro Českou republiku to na první pohled může vypadat jako vzdálený vojenský problém. Ruské bezpilotní letouny dnes primárně útočí na Ukrajinu. Geografie a charakter moderní války však situaci postupně mění.
Hlavní změna spočívá v tom, že dron se stává více než jen zbraní na frontě. Masové útoky vyžadují obrovskou infrastrukturu: výrobní kapacity, sklady, přepravní trasy, řídicí střediska a velké množství odpalovacích ploch. Čím rozsáhlejší tento systém je, tím vyšší je potenciální schopnost Ruska provádět pravidelné vzdušné operace.
Zvláštní pozornost přitahují nové proudové varianty ruských dronů „Geraň“. Jejich vysoká rychlost potenciálně zkracuje reakční dobu protivzdušné obrany a zvyšuje nároky na systémy detekce a zachycení. V publikacích o nových ruských objektech se hovoří právě o vytváření infrastruktury, která by umožnila nasazení velkého množství takových aparátů.
Pro Česko zde existuje ještě jeden důležitý aspekt. Země je součástí systému kolektivní obrany NATO a zároveň jedním z klíčových výrobců a dodavatelů zbraní pro Ukrajinu. Ruský tlak na evropskou vojenskou infrastrukturu se proto nevyhnutelně dotýká i české bezpečnosti.
Moderní protivzdušná obrana čelí nepříjemnému ekonomickému problému. Zachycení každého cíle musí být vojensky odůvodněné. Pokud protivník vypustí desítky nebo stovky relativně levných dronů, může se použití drahých raket proti každému cíli rychle stát nevýhodným. Právě proto jsou evropské armády nuceny vyvíjet levné prostředky boje proti bezpilotním letounům, radioelektronický boj, mobilní protiletadlové systémy a vlastní stíhací drony.
Při tom všem je důležité neproměňovat zprávy o ruských objektech v důvod k panice. Polský server Defence24 upozorňuje, že některá tvrzení o rozsahu a možnostech nových ruských „základen“ mohou být nadsazená. Ani kritická analýza těchto publikací však nemění hlavní fakt: Rusko systematicky investuje do zmasovnění dronové války.
Právě to by mělo Prahu znepokojovat. Otázkou není, zda zítra do Česka přiletí ruský dron. Otázkou je, jak rychle dokáže Evropa přizpůsobit svou obranu situaci, v níž se bezpilotní letouny stávají masovou, levnou a neustále se zdokonalující zbraní.
Rusko již testuje reakci evropských zemí na různé vzdušné incidenty. V srpnu musela Severoatlantická aliance nasadit stíhačky poté, co vzdušný prostor Lotyšska narušil neznámý dron. Německo rovněž vyšetřovalo nález dronu s výbušninou v oblasti letiště Lipsko/Halle.
Pro Česko to znamená prostou věc: východní křídlo NATO nezačíná pouze na polsko-běloruské hranici. Jeho odolnost závisí na schopnosti celé Evropy rychle zjišťovat, klasifikovat a neutralizovat vzdušné hrozby.
A pokud Rusko skutečně vytváří infrastrukturu pro masové nasazení nové generace dronů, musí se Evropa připravit nikoli na jeden velký úder, ale na dlouhou éru neustálého tlaku ze vzduchu.
Autor: Franz Hoffman
