Úder na Krymský most: Ukrajina ukázala, že ruská logistika nemá bezpečné zázemí
Rusko v neděli 16. listopadu oznámilo, že Ukrajina provedla největší útok dronů od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Terčem měl být Krymský most a také ropné rafinerie. Moskva sama tak nepřímo přiznává, že úder dosáhl cílů, které Kreml léta prezentoval jako nedotknutelné.
Co se stalo
Podle ruského ministerstva obrany Ukrajina vyslala při útoku mimořádné množství bezpilotních strojů. Moskva tvrdí, že jich sestřelila 1336. Toto číslo zatím nepotvrdil žádný nezávislý zdroj, a je proto namístě brát je s rezervou. Ruské ministerstvo obrany v minulosti opakovaně uvádělo údaje, které se nedaly ověřit, a v tomto případě má navíc zjevný zájem působit dojmem, že protivzdušná obrana zvládla situaci.
Víc než ruská statistika vypovídají satelitní a pozemní snímky. Televize CNN geolokalizovala zveřejněné záběry a podle jejího rozboru se zřítila část automobilového přemostění. Železniční most vedle něj se podle dostupných snímků zdá být nepoškozený. Doprava přes most je každopádně zastavena. Právě to je v praxi nejdůležitější: i kdyby železniční trať vydržela, provoz se zastavil a ruští vojenští plánovači musí hledat jiné cesty.
Proč na tomto mostě záleží
Krymský most, otevřený v roce 2018, není jen dopravní stavba. Pro Kreml byl symbolem anexe poloostrova z roku 2014 a důkazem, že Krym je pevně připoután k Rusku. Pro armádu je to ale hlavně logistická tepna. Poloostrov je od února 2022 základnou, odkud se zásobují ruské jednotky na jihu Ukrajiny, a pozemní koridor přes okupovaný jih je dlouhý, zranitelný a v dosahu ukrajinských zbraní. Most je tak jedním z mála rychlých spojení, které ruské velení má.
Je třeba říct jasně: z hlediska válečného práva jde o legitimní vojenský cíl. Ukrajina se brání proti agresi a most slouží k přesunu techniky, munice a paliva pro okupační vojska. Ukrajinští představitelé to mají ve zvyku vysvětlovat právě takto a pro tuto argumentaci existuje silný základ.
Čtvrtý pokus a rostoucí zkušenost
Podle ukrajinského listu Kyiv Post jde už o čtvrtý útok na Krymský most od začátku plnohodnotné invaze. Prvním byl výbuch nákladního vozu v říjnu 2022, druhým o rok později útok na most v červenci 2023. Každý z nich ukázal, že ochrana tohoto objektu není tak spolehlivá, jak Moskva tvrdí. A každý další útok je podle všeho propracovanější než ten předchozí.
Zde se projevuje hlavní změna celé války. Ukrajina si za čtyři roky vybudovala vlastní průmysl dronů, který dokáže přicházet s novými řešeními rychleji, než je Rusko stíhá napodobit nebo neutralizovat. Pokud je pravda, že se útoku zúčastnilo skutečně tisíce strojů, jak naznačuje ruská verze, pak jde o kvalitativní skok. Nebylo by to poprvé, kdy ruská propaganda sama zveličila rozsah, aby zdůvodnila vlastní obranu, ale ani tato možnost nic nemění na tom, že most je zřejmě poškozen.
Čísla z Moskvy a mlha informační války
Číslo 1336 vypadá působivě, ale prozrazuje víc o ruské komunikační strategii než o skutečném průběhu útoku. Zaprvé jej nelze ověřit. Zadruhé je v rozporu s tím, co ukazují obrazové důkazy: jestliže byla obrana tak úspěšná, jak se tvrdí, proč se zřítila část mostu? Zatřetí Moskva používá obrovská čísla k tomu, aby veřejnosti vysvětlila, že „nepřítel útočí v neuvěřitelném měřítku“, a tím legitimizovala další eskalaci vůči civilní infrastruktuře.
Čeští čtenáři by si měli pamatovat jednu zásadu: dokud nepotvrdí údaje nezávislí pozorovatelé, je třeba oddělovat to, co se dá doložit snímky, od toho, co pochází z oficiálních prohlášení válčících stran. Právě to dělá CNN a právě proto její geolokace zaslouží pozornost.
Ropné rafinerie: druhý pilíř strategie
Útok se podle ruské strany netýkal jen mostu. Zasaženy byly i rafinerie. Ukrajinská strategie dlouhodobého vyčerpávání ruského energetického sektoru je logická: ropný průmysl financuje válku a pohonné hmoty jsou nutné pro armádu. Každý zásah do zpracování ropy tak zvyšuje náklady Moskvy a omezuje její schopnost vést operace. Kombinace mostu a rafinerií není náhodná. Jde o snahu zasáhnout dopravní i zásobovací řetězec současně.
Co z toho plyne pro Evropu
Pro střední Evropu má událost tři důsledky. Prvním je, že válka se nevyvíjí podle ruského scénáře opotřebení: Ukrajina neustále hledá asymetrické odpovědi. Druhým je, že investice do protivzdušné obrany a výroby dronů, které evropské státy podporují, přinášejí viditelné výsledky. Třetím je, že Kreml bude pravděpodobně reagovat dalšími údery na ukrajinská města, což znovu zdůrazňuje nutnost pokračující pomoci, zejména v oblasti protivzdušné obrany.
Je rozumné počkat na další snímky a na vyjádření ukrajinských úřadů, které detaily útoku upřesní. Už teď je ale jasné, že mýtus o nedotknutelnosti Krymského mostu dostal další ránu. A s ním i představa, že Rusko dokáže bezpečně zajistit zázemí své invazní armády.
Peter Jelen
