Stát zruší polní nemocnici v pražských Letňanech vystavěnou kvůli koronavirové epidemii, na tiskové konferenci k vývoji epidemie to řekl ministr Jan Blatný. Záložní nemocnice v Brně nadále zůstane. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové určité navýšení koronavirové nákazy pozorují zařízení sociálních služeb, v lednu přibylo 106 takových událostí.
Stát zruší polní nemocnici v Letňanech, nebyla využita
Polní nemocnice v pražských Letňanech vystavěná kvůli koronavirové epidemii bude zrušena. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Záložní nemocnice v Brně nadále zůstane. Náměstek ministra Vladimír Černý poznamenal, že zrušení nemocnice v Letňanech navrhl proto, neboť její udržování považuje při nedostatku zdravotnického personálu za neúčelné. Nemocnice nebyla od konce října, kdy ji armáda postavila, aktivována.
Pokud by se zlepšila situace s personálem, jeví se podle Černého mnohem účelněji posílit kapacity normálních nemocnic než aktivovat zařízení v Letňanech. Navrhl tedy Blatnému ukončit záběr plochy v Letňanech a vyklidit místo, což ministr vzápětí potvrdil.
Záložní nemocnici v Letňanech armáda postavila kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Sídlí v halách letňanského výstaviště. Postarat se může o 500 pacientů. Podle dřívějších informací mohla být využívána pro následnou péči, umístěni by v ní tak byli pacienti s covidem-19 na doléčení. Sloužit také mohla pro pacienty, kteří se kvůli karanténě zatím nemohou vrátit domů nebo třeba do domovů důchodců. Na místě by podle původních plánů byli nasazeni především vojenští lékaři a zdravotníci, které by armáda v případě aktivace stáhla z jiných nemocnic.
Zařízení sociálních služeb pozorují nárůst koronavirové nákazy
Zařízení sociálních služeb pozorují určité navýšení koronavirové nákazy, v lednu přibylo 106 takových událostí. Počet nakažených u 338 aktuálně řešených událostí je 4345, za posledních 24 hodin přibylo 124 případů. Na tiskové konferenci to řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Pomoci podle ní může očkování, testování a respirátory, které mají nosit návštěvy i personál. Podle Blatného se dříve díky pravidelnému antigennímu testování téměř zastavilo významné šíření nákazy v domovech seniorů, situace se nyní může zhoršovat. Zájem o očkování je daleko větší u klientů než u zaměstnanců, doplnil.
Krajské hygienické stanice a provozovatelé zařízení sociálních služeb podle Rážové hlásí navýšení nákazy a zároveň přijímají opatření tak, aby se „drobná ohniska“ zvládla. Přispět k tomu může kromě vakcinace proti covidu-19 též to, že se každých pět dní povinně testují zaměstnanci pobytových zařízení, a také povinný respirátor a negativní výsledek testu na koronavirus u návštěv.
Sledování vývoje v domovech seniorů je podle Blatného jednou z priorit krajských hygienických stanic. Apeloval na zaměstnance, aby nepodceňovali nastavená opatření a pokud mají možnost, aby se nechali očkovat. Právě pracovníci zařízení podle něj často mohou do domovů infekci zanášet.
V Česku bylo loni 27. prosince zahájeno očkování proti covidu-19, vakcínu dostávají zatím především zdravotníci a lidé ve věku nad 80 let. Celkem bylo zatím podáno zhruba 251.000 dávek vakcín. Potřebnou druhou dávku zatím dostalo přes 28.000 lidí. Ve čtvrtek bylo podle webu ministerstva očkováno 11.374 lidí, což je nejnižší počet podaných dávek vakcín za všední den od 11. ledna. Některé kraje musely v posledních dnech kvůli nedostatku vakcín přerušit očkování.
Ministerstvo jednalo se zástupci Regeneronu, čeká na podklady
Ministerstvo zdravotnictví jednalo se zástupci firmy Regeneron, jejíž lék chce pro léčbu covidu-19 nasadit Německo. Úřad nyní čeká na podklady od firmy. Novinářům to řekl náměstek Černý. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek řekl, že Česko má o lék zájem. Ministr Blatný dnes uvedl, že nákup nevylučuje.
Černý řekl, že se zástupci firmy jednal, společnost má nyní dodat další podklady. Poté se ministerstvo rozhodne. „Nevylučujeme to. Pokud to bude účelné, budeme o to mít zájem,“ doplnil Blatný.
Lék americké firmy Regeneron, který jako první v Evropské unii hodlá nasadit Německo, je na bázi monoklonálních protilátek. Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kláry Brunclíkové jde o neregistrovaný lék, který je nadějný, zatím ale nemá definitivně potvrzenou účinnost při léčbě covidu. Jeho použití za epidemie může podle SÚKL povolit ministerstvo zdravotnictví, jako to dříve udělalo například s experimentálním lékem Remdesivir.
Registraci nemůže léku vydat každý stát sám, stejně jako u vakcín proti covidu-19 by musela registraci udělit Evropská komise na základě stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
Experimentální léčbu přípravkem od firmy Regeneron loni na podzim podstoupil i tehdejší americký prezident Donald Trump. Německo nakoupilo podle nedávného vyjádření německého ministra zdravotnictví Jense Spahna 200.000 dávek tohoto druhu léku za 400 milionů eur (v přepočtu téměř 10,5 miliardy korun). Hodlá je nasadit na univerzitních klinikách. Nové léky mají podle Spahna pomoci u rizikových pacientů v rané fázi nemoci předejít jejímu těžkému průběhu.
Monoklonální protilátky se vyrábějí v laboratoři a mají virus zneškodnit tím, že ho napadnou na pevně definovaném cíli. Podle německého ministerstva zdravotnictví studie ukazují, že by podávání těchto léků mohlo pomáhat při omezování množství viru v těle, což by mělo pozitivní vliv na průběh nemoci.
Autor: ČTK
