Stanislavu Křečkovi musela ve čtvrtek při vstupu do úřadu jako nastupujícímu ombudsmanovi asistovat policie. Křečkovi odpůrci vedení politikem, aktivistou a novinářem v jedné osobě Jakubem Patočkou mu v tom chtěli zabránit.
„Společnost, která upírá lidská práva byť jen jednomu jedinému člověku, je bude nakonec upírat všem,“ řekl Patočka na kameru a dodal, že Křeček není zárukou boje proti diskriminaci, a tudíž prezident „neměl věcné právo jej nominovat a parlament neměl věcné právo jej zvolit“. Nebudeme si dělat legraci z vulgárního a svévolného pojetí práva Jakuba Patočky, který chce být soudcem i katem každému, kdo má odlišný názor. Podívejme se na debatu o ombudsmanovi věcně.
Úřad veřejného ochránce práv existuje již dvacet let, koncept právního státu a lidských práv se snažíme rozvíjet od roku 1989. Může něco takového změnit jeden jediný člověk ve funkci, která nemá žádné pravomoci? Opravdu, ombudsman smí jen státním orgánům adresovat doporučení či připomínky, nic jim nenařizuje. Odcházející ombudsmanka Anna Šabatová řekla, že opouští velmi dobře fungující úřad. Co tedy chtít víc? Pan Křeček nechť vykonává svůj mandát a my jej posuzujme podle toho, jak se jej chopí.
Pohled, který se snaží sugerovat aktivisté v čele s Patočkou, je ukázkovou malověrností a jasným vyslovením nedůvěry celé společnosti a jejímu právnímu vědomí. A nakonec i těm, kteří v úřadě ombudsmana pracují. Copak si partička kraválistů myslí, že ochrana lidských práv v Česku závisí na tom, jestli na jednom brněnském úřadě bude šéfovat pan A, či pan B? To bychom na tom byli věru velmi špatně.
Názorové rozpory patří k debatám o právu, proto je kritika pana Křečka namístě. Ale musí to být kritika, ne výlevy pudové nespokojenosti. Občanská společnost není monolitem, který si může monopolizovat jedna názorová skupina. Křečka ombudsmanem zvolili poslanci, jejich pohled je stejně legitimní jako Patočkův.
Autor: MARTIN ZVĚŘINA
