Počet nakažených koronavirem ve světě přesáhl dva miliony, Trump přerušuje financování WHO

Nákaza novým typem koronaviru byla celosvětově prokázána u více než dvou milionů lidí, přes milion nemocných je jen v Evropě. Informaci na základě vlastního monitoringu zveřejnila francouzská agentura AFP.  Největší počet případů nemoci COVID-19 hlási USA. Prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy dočasně přeruší financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Důvodem je, že podle něj mohla pandemii v současné míře předejít, kdyby nešířila „dezinformace“ předkládané Čínou.

Pandemie koronaviru už překročila hranici dvou milionů lidí, u kterých byla nákaza potvrzena. Reálně se ale může jednat jen o zlomek skutečného počtu nemocných. Podle britského listu The Guardian se v řadě zemí testy na virus SARS-CoV-2 provádí jen u vážně nemocných lidí.

Více než 120 tisíc lidí nemoci COVID-19 podlehlo, naopak nejméně půl milionu se úspěšně vyléčilo. V Evropě přesáhl počet případů nákazy milionovou hranici, nejvíce nakažených mají Spojené státy, kde evidují 614 tisíc výskytů koronaviru.

Trump přerušil financování WHO kvůli chvále Číny

„Dnes jsem nařídil pozastavení financování Světové zdravotnické organizace po dobu, kdy budeme provádět studii ohledně role WHO při špatném zvládání a při skrývání šíření koronaviru,“ řekl Trump na tiskovém brífinku a dodal, že WHO „selhala ve své základní povinnosti a musí být pohnána k odpovědnosti“.

Organizace podle něj nekriticky přijala zprávy o šíření viru v Číně od tamní vlády a chválila Peking za jeho transparentní přístup. WHO se také podle Trumpa dostatečně nesnažila dostat do zasažených oblastí v Číně svoje vlastní experty, kteří by situaci mohli nezávisle zhodnotit. „Jejich pochybení způsobila tolik úmrtí,“ řekl prezident.

Spojené státy budou podle Trumpa zasílat finance dříve určené WHO ve výši přes 400 milionů dolarů (9,77 miliardy korun) na různé zdravotnické projekty po celém světě. WHO se podle amerického prezidenta musí reformovat, a pokud tak učiní, zváží USA obnovení příspěvků.

Krok kritizoval jako nebezpečný Bill Gates, jehož nadace je po USA druhým největším sponzorem organizace. Přidal se i německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Obviňování ničemu nepomůže. Virus nezná hranice. Proti COVID-19 musíme úzce spolupracovat. Jednou z nejlepších investic je posílit OSN, především pak její podfinancovanou WHO.“

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nyní není vhodný čas na ukončení podpory této agentury OSN, která je podle něj „absolutně zásadní“ pro zvládnutí pandemie. Různé strany si podle něj mohou vykládat fakta rozličně, ale příležitost na zpětné zhodnocení jednotlivých kroků bude teprve tehdy, až pandemie přejde.

Vlastní výroky Trump nekomentoval

Trump se ovšem vyhýbal otázkám přítomných reportérů ohledně svých vlastních poznámek o čínské transparentnosti ze začátku letošního roku. „Čína pracuje velice tvrdě na potlačení koronaviru. Spojené státy velmi oceňují její snahu a transparentnost,“ napsal v lednu na Twitteru. „Všechno to dopadne dobře. Zejména bych jménem amerického lidu chtěl poděkovat (čínskému) prezidentovi Si (Ťin-pchingovi),“ pokračoval.

  Pompeo přiletěl do Česka. V úterý navštíví Plzeň, řešit bude i bezpečnost, sítě 5G či energetiku

Trump již minulý týden obvinil WHO, že situaci nezvládla a že je příliš nakloněna Pekingu, který jí přispívá asi desetinu toho co USA. Kritizoval především doporučení organizace státům, aby neuzavíraly svoje hranice s Čínou. Právě částečný zákaz vstupu do USA lidem cestujícím z Číny z konce ledna Trump opakovaně předkládá jako důkaz toho, že proti šíření koronaviru včas a dostatečně zasáhl. Kritici dlouhodobě upozorňují, že Trumpova administrativa pandemii v jejích začátcích opakovaně podceňovala.

Ve Spojených státech zemřelo za úterý na COVID-19 přes dva tisíce dvě stě lidí, což je nejvíc na světě. Koronavirus se prokázal již u více než 600 tisíc pacientů, z nichž celkem přes 25 tisíc zemřelo.

Opačný problém než WHO řeší Mezinárodní měnový fond (MMF). Na něj se kvůli koronaviru obrátilo s žádostí o pomoc 100 z celkem 189 členských zemí. Polovina patří mezi nejchudší, uvedla hlavní ekonomka fondu Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita činí jeden bilion dolarů (24,5 bilionu korun). Je možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.

EK představila plán uvolnění omezení

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že země Evropské unie by měly začít postupně uvolňovat koronavirová omezení, až to vývoj nákazy dovolí. Státy by přitom měly vycházet ze své specifické situace a zároveň své kroky koordinovat s ostatními.

Komise nestanovila žádný časový plán a zdůraznila, že rušení omezení je podmíněno tím, že se šíření nemoci na delší dobu zpomalí. Dalšími zásadními kritérii bude také dostatečná volná kapacita nemocnic a možnosti monitorování průběhu nákazy. Státy poté mohou začít restrikce uvolňovat, mezi jednotlivými kroky by přitom podle EK měly nechat dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné vyhodnotit dopad uvolnění.

Podle Bruselu by země měly postupně nahrazovat nouzové stavy, které momentálně platí ve většině států, cílenými opatřeními. Mezi ně by vedle co nejširšího testování měl patřit i monitoring pohybu nakažených lidí pomocí mobilních aplikací.

Komise se před měsícem stavěla kriticky k postupnému zavírání hranic unijními zeměmi a zdůrazňovala, že omezení nesmí narušit fungování jednotného trhu EU. Unijní exekutiva chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, který by podle ní mohl mít „negativní dopad na všechny členské země“ a „vytvořit politické napětí“.

  První kolo moldavských voleb vyhrála proevropská kandidátka Sanduová

„Je nesmírně důležité, aby (země) rušení restrikcí oznámily Komisi a dalším státům, aby to nevedlo k nezamýšleným důsledkům,“ prohlásila von der Leyenová. Koordinace má podle ní předejít například tomu, aby se lidé z jedné země vydávali nakupovat do sousedního státu, který dříve otevře určitý typ obchodů.

Německo prodlouží opatření, v Dánsku se děti vrací do škol

Německo chce podle tamních médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.

Na řadě míst v Dánsku se po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol. Jde tak o první evropskou zemi, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu. Do tříd se ale děti vracejí jen v polovině dánských obcí; v metropoli Kodani se otevře pouze 35 procent zmíněných zařízení, píše AFP. Ostatní jesle, školky a školy požádaly, jestli by mohly dostat více času, aby se přizpůsobily stále platným preventivním opatřením. Do 20. dubna mají fungovat všechny.

O znovuotevření škol dánská vláda rozhodla počátkem dubna pod podmínkou, že „všichni budou dodržovat bezpečnou vzdálenost a mýt si ruce“. Školy tak kromě jiného musí zajistit, že mezi lavicemi ve třídách bude dvoumetrová vzdálenost, a zorganizovat výuku po menších skupinkách.

Ekonomové očekávají tvrdý dopad opatření. Slovenská ekonomika letos podle odhadu ministerstva financí klesne o 7,2 procenta. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Příští rok by se exportně orientované slovenské hospodářství už ale mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 procenta. Ministerstvo to uvedlo ve své aktualizované ekonomické prognóze.

V Rakousku se počet obětí koronaviru přiblížil ke čtyřem stovkám, v sousedním Švýcarsku komplikacím souvisejícím s nemocí COVID-19 podlehlo skoro tisíc lidí. Vyplývá to z bilancí zveřejněných rakouským ministerstvem zdravotnictví a švýcarským Spolkovým zdravotním úřadem (BAG). V Rakousku se dosud nakazilo přes 14 tisíc lidí, z nichž 393 zemřelo.

Nejpostiženějším švýcarským kantonem zůstává Ticino na jihu země v sousedství s Itálií. Z Ticina je hlášeno takřka 824 případů na 100 tisíc obyvatel. S 620 případy na 100 tisíc obyvatel následuje kanton Vaud na jihozápadě země.

  Biden tvrdí, že nedostává informace o národní bezpečnosti

Strmá ruská křivka

Nebezpečný trend hlásí Rusko. Za úterý se tam podle médií prokázalo 3388 nových případů, což je další rekordní nárůst během jednoho dne. Celkový počet infikovaných dosáhl asi 25 tisíc. Na COVID-19 v zemi dosud zemřely dvě stovky lidí.

Od konce března v nejzasaženější Moskvě i ve většině ostatních regionů smějí lidé vycházet z domovů jen v nejnutnějších případech. Moskva také zavedla systém propustek, bez kterých se už žádný dojíždějící nemá do hlavního města dostat. To způsobilo zácpy na výpadovkách.

Čínské testování

Čína zahájila průzkum, jehož cílem je zjistit počet nakažených koronavirem bez příznaků a posoudit, jaká je imunita populace, píše japonská agentura Kjódó s odvoláním na čínský vládní list China Daily. Průzkum se zaměřuje na devět různých oblastí včetně provincie Chu-pej, která byla koronavirem z celé Číny nejhůře zasažená.

V úterý bylo otestováno 880 náhodně vybraných obyvatel jejího hlavního města Wu-chanu, které bylo jako hlavní ohnisko koronaviru přes dva měsíce v izolaci. Znovu je otevřené teprve od 8. dubna. Postupně tam má být otestováno 11 tisíc lidí. Ti by měli podstoupit dvě různá vyšetření – výtěr z krku a krevní test na přítomnost protilátek proti koronaviru, aby se zjistilo, zda jsou vůči COVID-19 imunní.

Testy čekají také obyvatele Pekingu, Šanghaje a města Čchung-čching a vedle Chu-peje pěti dalších provincií. Čínské úřady dříve pacienty s koronavirem, kteří nejeví příznaky onemocnění, do statistik nezapočítávaly, později ale ustoupily tlaku odborníků i veřejnosti, protože takzvaní „tiší přenašeči“ začali v zemi budit obavy. Čínská vláda nyní tvrdí, že lidé bez příznaků představují jedno z největších rizik a mohli by vyvolat nové vlny infekce, píše Kjódó.

Zavřené mešity

Zpřísňování opatření se mezitím chystá v muslimském světě, kde příští týden začne svatý měsíc ramadán. Jordánsko během něj nedovolí občanům chodit se modlit do mešit na večerní modlitbu tarávíh, která je v postním období hlavním náboženským úkonem dne.

Mnoho muslimských zemí včetně Saúdské Arábie kvůli koronaviru uzavřelo mešity a vyhlásilo i zákaz vycházení nebo shromažďování. Egypt už zakázal pořádat velká shromáždění při večerních hostinách iftárech, které jsou o ramadánu prvním jídlem muslimů po celodenním postění.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí minulý týden občany připravil na to, že zákaz shromažďování zůstane v platnosti i o ramadánu. V zemi podlehlo nákaze koronavirem již 4777 lidí. Za posledních 24 hodin se počet obětí zvýšil o 94, což je nepatrně méně než v úterý, uvedla Reuters.

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *